Jak už jsem psala v minulé části, všichni asi máme nějaké zkušenosti a ne vždy uspokojivé pro náš zdravotní stav.
Sama mám takovou neblahou zkušenost. Přede dvěma lety mne začaly trápit ruce. Ze začátku jen občas brnění, nebo pálení. Časem se ale potíže stupňovaly a nabíraly na intenzitě, až jsem se dostala do stádia, kdy jsem téměř nespala a ruce mne bolely non stop.
Tak jsem se rozhodla navštívit doktora. Nejdříve jsem to zkusila u neuroložky, protože jsem předpokládala, že by to mohl být důsledek problémů s páteří. Při návštěvě, aniž by mi byla páteř jakkoliv zkontrolována, byla stanovena diagnóza karpálního tunelu a nabídnuto řešení obstřiků zápěstí. Což jsem odmítla, jelikož jsem z minulosti již podobnou zkušenost měla s bolestí zad. Nepomohlo to…navíc jsem se cítila jako hadrová panenka bez schopnosti dojít si sama na WC. Takže děkuji to ne. Jiné řešení jsem nedostala.
Proto jsem se ptala po okolí, zda někdo neví o lepší neurologovi, co skutečně jde ke kořenu věci. Doporučení jsem dostala. ALE….Ani zde jsem se nedočkala vyšetření zad. Jen mi tedy navíc, proti poslední návštěvě, bylo uděláno EMG vyšetření. Potvrzen syndrom karpálního tunelu v obou rukou…a opět nabídnut, jako jediné řešení, obstřik zápěstí. S díky jsem opět odmítla. Poté jsem tedy byla doporučena k ortopedovi. Že ten tyto problémy řeší.
U ortopeda mi byly předepsány rehabilitace s tím, že to zřejmě k ničemu nepovede a bude třeba operace. Do té se mi tedy opravdu příliš nechtělo, ale po absolvování rehabilitací jsem stále pociťovala silné bolesti a ne jen že jsem měla problém usnout, ale budily mne i v průběhu noci. Asi nemusím říkat, že jsem se pak cítila rozbitá a unavená.
Bolesti byly už tak silné, že jsem se rozhodla podstoupit operaci. Proběhla v klidu a nejbolestivější ruka (pravá) jako by zázrakem přestala bolet. Nicméně při zákroku mi byly čištěny i šlachy v celém předloktí, zasažené zánětem. Na ten jsem mimochodem upozorňovala onoho ortopeda hned při první návštěvě a do operace toto nijak neřešil. I přes to všechno převládal pocit úlevy a já se rozhodla podstoupit i operaci druhé ruky, která se při samotném zákroku ukázala být na tom hůř, než jak ukazovalo vyšetření EMG. Zvláštní?!
V průběhu hojení levé ruky jsem začínala pociťovat vracející se bolest do ruky pravé, řešením byla opět rehabilitace a zintenzivnění protahovacích cviků. OK člověk zatne zuby a i přes bolest se snaží, když věří, že to pomůže. Ale začínala mne trápit i ta čerstvě operovaná ruka…zdálo se mi, že hojení neprobíhá, jak by mělo. Zašla jsem tedy na dřívější kontrolu a bylo mi řečeno, že se „zřejmě“ vytvořila hrubší jizva a tlačí mi do měkkých tkání a špatně se to hojí. Nabídnuto řešení pomocí ultrazvuku. Tak jo, proč ne….
Rehabilitace pomocí ultrazvuku malinko pomohla, nicméně jizva je citlivá i dnes. V průběhu rehabilitací jsem si ale všimla, že se mi v dlani dělají jakési výstupky, upozornila jsem na to při kontrole lékařku z rehabilitace. Co mi paní lékařka řekla, mě vůbec nepotěšilo. Konstatovala po vyšetření Dupuytrenovu kontrakturu čili zkracování šlach. Zřejmě důsledek špatného hojení po operaci. No, fakt mne nepotěšila, zvlášť, když vám řekne, že na to není žádné řešení, jen další operace, které se mohou opakovat. A že se to operuje, až když se vám ohnou prsty do dlaně tak, že je nenarovnáte. Dřív se s tím vlastně nedá nic moc dělat. Jen protahovat…ale tím se to asi spíš jen oddálí.
Takže jsem opět navštívila pana ortopeda…ten mne shledal vlastně úplně fit, že mne ruka po zákroku stále v místě jizvy bolí a zřejmě způsobila problém na šlachách nekomentoval. Vlastně ano komentoval. V takovém to stádiu se šlachy neoperují, přijďte, až nenarovnáte prsty. A dodal. Bolet vás to nemůže, leda by jste něco hodně blbě vzala do ruky. Na to, že jsem řekla, že to bolí pokaždé, když do ruky vezmu něco těžšího než je hrnek s kávou, se jen zašklebil a trval na tom, že to tak bolet nemůže. Na mou otázku, zda má vlastní zkušenosti, odpověděl že ne. Tak jak může vědět, že to fakt nebolí?!
Po dalších procedurách na rehabilitaci jsem se rozhodla navštívit jiného ortopeda a po zkušenosti s lékařem, u kterého jsem byla se svou dcerou, moje volba byla jasná. Objednala jsem se těsně před Vánocemi a k mému štěstí se našel ještě termín před koncem roku.
Návštěva proběhla tak, že jsem se konečně dočkala skutečného vyšetření a hledání příčiny svých potíží. Pan doktor nejen že zkontroloval ruce ale vlastně celý pohybový aparát. To že je vše od páteře mi potvrdil, moje ruce fixoval tejpy, předepsal rehabilitace a doporučil mi další věci, které by měly ulevit bolestem rukou.
Po týdnu musím zkonstatovat, že i když prozatím neprobíhá rehabilitace, protože ještě nebyl volný termín, i tak jsem pocítila velkou úlevu. Díky tejpování tlak, brnění a bolest rukou trochu polevila a věřím, že po rehabilitacích to bude ještě lepší. Předepsal mi i analgetika, ale nejsem pilulkový typ a prášky od bolesti polknu jen když už se bolest opravdu nedá vydržet.
Tak si teď budu držet pěsti a věřit, že zase bude líp….Jeden by neřekl, jak bolest a nefunkčnost rukou dokáže zkomplikovat běžný život…..
…….Jaké by to bylo pro nás pacienty, kdyby opět lékaři začali léčit a hledat příčiny potíží, místo toho aby jen řešili důsledky….operacemi, pilulkami na jedno či druhé?
Yvona Zouharová – poslanec Občanského parlamentu
14,956 zobrazení celkem, 4 zobrazení dnes
