Stanislav Tarasov, ředitel výzkumného centra «Blízký Východ – Kavkaz» upozornil, že plány USA předpokládající další údery v Sýrii svědčí hlavně o tom, že si Američané velmi dobře uvědomují jak špatně pro ně dopadlo rozložení poválečných sil v syrském směru.

Začátkem září se uskuteční „summit tří“ v Teheránu, který rozhodne o budoucnosti Idlibu
Američané jsou podle něj dokonce připraveni použít zcela zjevné provokace s chemickými zbraněmi, protože poslední výspa teroristů v Idlibu už velmi záhy padne, vzhledem k náporu syrských a tureckých vojsk a za podpory ruského letectva. Právě na neklid v USA, vzhledem k charakteru tohoto pravděpodobného vývoje, Tarasov upozorňuje.
Žhavá linka Moskva – Ankara
Jen opravdu velký diletant v mezinárodních vztazích si mohl nevšimnout zrychlené komunikační frekvence mezi Ruskem a Tureckem. Nejprve vyrazil do Ankary Sergej Lavrov a předseda Státní Dumy Vjačeslav Volodin. Krátce nato následovala moskevská návštěva náčelníka tureckého generálního štábu Hulusího Akara a šéfa turecké rozvědky Hakana Fidana. Návštěvu si zakrátko zopakovali a připojil se k nim ministr zahraničí Turecka Mevliut Čavušohglu a z ruské strany se dokonce připojil i Vladimír Putin. V tu chvíli už nikdo nemohl zůstat na pochybách, že se jedná o osud Idlibu.
Právě proto se Američané rozhodli urychlit svou činnost. Nepřímým potvrzením přípravy USA a jejich spojenců k dalšímu aktu agrese v Sýrii nejsou jen výkřiky z vyšších politických pater USA, Velké Británie a Francie o reakci na «syrské použití chemických zbraní». Měli jsme možnost zaregistrovat v Perském zálivu přítomnost amerického torpédoborce Sullivans s 56 okřídlenými střelami na palubě, nebo bombardér B-1B amerického letectva s 24 okřídlenými střelami «vzduch-povrch» na základně v Kataru.
Američané «toho nakecají»…, vždyť o osudu Sýrie je z vojenského hlediska už stejně rozhodnuto!
Nicméně, Rusko podobné západní harašení loděmi a letectvem nijak neznepokojuje. Právě Stanislav Tarasov je přesvědčen, že zejména Američané, počínaje Trumpem a Boltonem konče, toho «napovídají spoustu». Přitom to podle něj zní ale spíš jako kakofonie velmi nesladěných hlasů. Ano, vyloučit raketový úder po Sýrii samozřejmě nelze. Je však třeba si uvědomit jednu podstatnou věc. Žádný úder už nezmění situaci v Sýrii zásadně, protože z vojenského hlediska je o osudu Sýrie už rozhodnuto.
USA mohou pouze do jisté míry zkomplikovat nějaká jednání nebo se pokusit vytvořit problémy ve vztazích před zářijovým summitem Rusko-Írán-Turecko v Teheránu. Byla by to však velmi primitivní politika, zbavená reálného náboje. Poté, co v politice USA začal převládat silový faktor, ztratila Amerika veškerou svou převahu. Mnoho variant, než je využití zjevných provokací, tedy USA nezbývá.
Chtějí-li USA a Západní Evropa přežít, měly by zcela zapomenout na «jádro»
Není pochyb o tom, že Rusko musí počítat ze strany západní aliance, zejména USA, i s hysterickou reakcí zoufalce. Snad si alespoň odborníci v Pentagonu uvědomí, že použití jakéhokoli «jádra» je proti Rusku a jeho spojencům nemyslitelné, mají-li Spojené státy přežít.
V americkém vědeckém časopisu pro jadernou energetiku a zbraně The bulletin of Atomic Science byly před časem uveřejněny články z nichž vyplývá, že modernizace jaderných sil, kterou USA provedly, umožňuje Americe provést mohutný preventivní jaderný úder. Stejným dechem však experti tohoto vydání Hans M. Kristinsen a Matthew McKinzie velmi vážně americkou i světovou veřejnost varují před nevratnou ničivostí takového kroku.
Zdroj foto: kremlin.ru
1,466 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes