Reklama

Novodobá otroctví 15 – Státní politika

AUTOR PŘÍSPĚVKU

„Vše je tak trochu naruby. Samotný základ v našem dnešním státě je poněkud pochybný. Místo, aby ve funkčním občanském státě byly vytvářeny zákony, jejichž obsah by ukládal povinnosti státu a práva pro občany, je to naruby.… “

Vydáno samizdatem v roce 2003 – Novodobá otroctví
Kapitola 15

Státní politika


 

– Vše je tak trochu naruby. Samotný základ v našem dnešním státě je poněkud pochybný. Místo, aby ve funkčním občanském státě byly vytvářeny zákony, jejichž obsah by ukládal povinnosti státu a práva pro občany, je to naruby.…

– Stát jako by převrátil vesmír a vrátil se k tvrzení, že Země je placatá. Dnešní normy začínají slovy určuje se, stanovuje se, smí a nesmí se, občan, podnikatel, pracovník je povinen atd. Nemělo by to být v občanském státu trochu poněkud jinak?

– Stát by si vůbec neměl dovolit použít vůči občanovi výrazy: občan musí, zakazuje se, dovoluje se, nařizuje se, občan je povinen. Nesvěřuje svá práva stát občanovi, ale občan státu. Stát je tedy správcem občanských a lidských práv, tedy osoba, která má občana zastupovat.

– Ten, kdo někoho zastupuje je jednoznačně podřízen tomu, kdo mu práva k zastoupení dal. Tedy už od selského rozumu vyplývá, že není povinován občan státu, ale stát občanovi, maximálně by to měla být vzájemná výměna.

– Z toho zase vyplývá, že už od principu a podstaty je nepřípustné deformovat právní výklad, zejména zákony, tak, že se tato role otočí a podřízeným je občan a stát diktátem. Samotný princip občanství je tím narušen. Občanský stát je v roli toho, kdo je povinen, protože tím byl občany pověřen a proto byl vytvořen. Pokud to stát neplní, měl by se odpovídat občanům. Pokud to stát nejen, že neplní, ale zneužije svého postavení proti občanům, měl by být odvolán.

– Pokuste se ale stát odvolat tím, že například z tohoto státu vystoupíte, uvidíte. Je to jako rozjetý vlak, který nestaví. Proti sobě stojí vztah člověka-občana a státu jako pověřené právnické osoby.

– Rádoby demokratičtí zástupci občanů by měli tento vztah hlídat prostřednictvím zákonů. Hlídají ale?

– Deformace státu pokročila do takového stádia, že demokratičtí zástupci společně s úředníky a vládou vytvářejí stav, kdy stát převrátil své povinnosti v práva a práva občanů v povinnosti, včetně toho, že se nezapomněli z občanských peněz dostatečně sebe-ohodnotit.

– K faktu, že spácháte přestupek, nebo naopak neuděláte něco, co vám stát diktuje, uloží Vám stát pokutu nebo trest. Pokuste se to otočit a představit si zákon, ve kterém stát musí zaplatit pokutu Vám, pokud poruší své povinnosti.

– Dost lidí teď asi reaguje vyprsknutím, že je to nesmysl. Ale je to vážně nesmysl? Nebo už si deformovaný člověk neumí představit, že je to právo rovnosti vztahu mezi občanem a státem? Stejně tak si představte správný stav všech zákonů, kde bude znění vždy začínat, stát je povinen, občan pověřuje stát tím a tím, občan dává státu právo. Pokud to otočíte, přijdete na to, že dát právo je „chci“ dávat, povinnost dělej či zaplať či nesmíš , je „musím“.

Tak je to i se vším ostatním !!

 

pokračování … “ Státní moc a správa … Ryba smrdí od hlavy...“

Jindra Tichý st. |2003|2017|práva vyhrazena|

Loading

Sdílet příspěvek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Mohlo by vás zajímat

BLOGY AUTORŮ

STUPIDITA

Když tyranie nepotřebuje hlupáky, ale poslušné lidi Co když největším

Loading

Číst více »