Mám pocit, že poslední dny jsou jak na houpačce.
Jeden den je velmi pozitivní. Sešla jsem se s novými členy a koordinátory, kde vše naladěno na stejnou vlnu a mám z toho dobrý pocit. První setkání a opravdu super. Tak jsem se cítila i na konferenci v Praze. Odjíždíte s dobrým pocitem, že to co děláte má smysl.
Další den oslava u nás s přáteli a mou rodinou, která začala docela krásně.
Bylo mi při přání řečeno, že já jsem z nich ta bojovnice, která bojuje srdcem i za ně. Přešla jsem to s úsměvem.
Během večera vše super, pokud nedošlo na téma Covid a vše s tím spojené. Já s manželem máme jednotný pohled na věc, ale naši hosté a rodina to vidí jinak.
Jelikož jsem OSVČ a manžel také, je na nás pohlíženo jaksi z patra, jakoby v dnešní době byl soukromník sprosté slovo. Bylo nám řečeno, že do podnikání jsme šli s tím, že je to riziko. Vysvětlování typu, že je rozdíl pokud podnikání nezvládám svým přičiněním, nebo nás zavře vláda bylo zbytečné. Sedíme doma a bereme příspěvky, tak co bychom chtěli. Oni jsou zaměstnanci a do práce se musí testovat, protože a protože…
Snažila jsem se jim vysvětlit o co tu jde a o co se vláda snaží a že je to celosvětový podvod a plán.
Neuspěla jsem. Zaměstnanci doma na home office a vůbec jim nevadí říct, že dostávají peníze za nic a že je to ani netěší, že se jim hromadí a nemůžou je ani utratit, jelikož není ani kde. Byl to výsměch nám co nemohou pracovat?
Snažili jsme se s manželem jim vysvětlit situaci a ukázat jim i naši novou knihu Novodobá otroctví. Po vložení do rukou nám byla ihned vrácena. Vypadalo to jakoby je měla spálit a vůbec ji neotevřeli.
Po delší diskusi to skončilo hlasitou výměnou názorů všech proti mě. Manžel se přidal na mou stranu a snažil se mě hájit.
Řekla jsem, že to je boj a to boj za děti a vnuky a svobodu, tak mi bylo řečeno že jejich děti jsou dospělé a ať si bojují za své děti (jejich vnuky) sami. Nestačíte se divit?
Já taky nemohla popadnout dech. Bylo mi řečeno, cituji: “ Asi jsme jednodušší a i za cenu testů do práce půjdeme, protože to má smysl a chceme věřit, že se vše vrátí k normálu a nechceme poslouchat tyto řeči! Začni o sobě přemýšlet a hlavně uber hodně uber, protože jsi tím posedlá. Kde je to přání ze začátku návštěvy, že bojuji i za ně a srdcem? Že by klišé a prázdná slova, aby řeč nestála?
Touto debatou vše skončilo a všichni naráz odjeli domů. Bylo mi opravdu do pláče, a také mi bylo líto, jak nás vědomě rozdělili a rozdělují.
Jenže již teď vím, že to nevzdám prostě to nevzdám….
Ivona Kubová
okresní koordinátorka ČSR Šumperk
4.4. 2021
