Smrtící houba, která napadá mozek s 70% úmrtností, se v USA objevuje stále častěji. Smrtící plíseň může infikovat zdravé lidi a vědci nevědí, proč počet zjištění přibývá.
MRI snímky ukazující dvě léze mozku. Žlutá šipka označuje lézi v dolním levém temporálním laloku obklopeném otokem, zatímco červená šipka ukazuje na 2,7 centimetru dlouhou lézi v týlním laloku. Zdroj: Mozkový absces Cladophialophora bantiana a současná plicní infekce cryptococcus neoformans u pacienta dvacet let po transplantaci ledviny, IDCases, 2022.
Houba s znepokojivou preferencí lidského mozku se zdá být v USA stále častější. Cladophialophora bantiana je mimořádně vzácná, ale mimořádně nebezpečná. Nejčastěji způsobuje mozkové abscesy — kapsy infikovaného materiálu, které mohou poškodit okolní tkáně a nebezpečně zvýšit tlak uvnitř lebky. I při agresivní léčbě historicky zemřelo 60 až 70 procent pacientů. Ještě zvláštnější je, že přibližně polovina nakažených nemá žádný známý stav oslabující jejich imunitní systém.
Nyní výzkumníci z University of Washington a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí hlásí prudký nárůst detekcí. Jejich nová zpráva v týdenní zprávě CDC o morbiditě a úmrtnosti identifikovala 48 potvrzených infekcí a jednu pravděpodobnou infekci mezi lednem 2009 a červencem 2026. Případy pocházely z 21 států a Washingtonu, D.C. Medián věku pacienta byl 68 let. Od roku 2009 do roku 2023 laboratoř detekovala pouze jeden až pět případů ročně. V roce 2024 se počet zvýšil na osm a v roce 2025 na 14. „Důvody zjevného nárůstu nejsou známy,“ napsali autoři.
HOUBA, KTERÁ SE NĚJAK USADILA V MOZKU
Většina vážných plísňových infekcí nepoměrně často postihuje lidi, jejichž imunitní obrana byla oslabena rakovinou, transplantací nebo jinými nemocemi. C. bantiana toto pravidlo příliš dobře nedodržuje. „Je schopný nakazit zdánlivě zdravé lidi, nejen imunokompromitované pacienty, u kterých se obvykle obáváme invazivních plísňových onemocnění,“ řekl Joshua Lieberman, mikrobiolog a docent na University of Washington a autor zprávy, pro Gizmodo.
Cladophialophora bantiana vykazuje septátní hyfy s větvením při 40násobném zvětšení z biopsie mozku. Zdroj: Case Reports in Infectious Diseases, 2019.
Vědci také přesně nevědí, kde se lidé s houbou nakazí. Zřídka byla získána z environmentálních vzorků a pacienti nemají konzistentní historii expozice. Hlavní hypotéza je, že lidé vdechují spory nebo je získávají přes kožní ránu. Houba pak může vstoupit do krevního oběhu a nějakým způsobem se dostat do mozku.
Nová data mohou nabídnout určité indicie: 43 z 49 infekcí, tedy 88 procent, bylo zjištěno v tkáni uvnitř lebky, zatímco šest bylo nalezeno v plicních vzorcích. Případy plic podporují vdechování jako jednu z cest infekce.
CT snímky hrudníku ukazují dvě malé duté plicní masy. Žlutá šipka označuje hmotu o rozměrech 15 x 18 milimetrů v pravém dolním laloku, zatímco červená šipka ukazuje na hmotu o rozměrech 15 x 12 milimetrů v levém horním laloku. Zdroj: Mozkový absces Cladophialophora bantiana a současná infekce plicního cryptococcus neoformans u pacienta dvacet let po transplantaci ledviny, IDCases, 2022.
C. bantiana k vyhledávání mozku je zdokumentována již delší dobu. Systematický přehled z roku 2017 zkoumal 120 hlášených případů, kdy C. bantiana infikovala mozek. Téměř všichni tito pacienti — 97,5 procenta — vyvinuli mozkové abscesy a 65 procent zemřelo. Více než polovina (58,3 procenta) pacientů byla považována za jinak zdravé.
Nová studie však naznačuje, že se mohlo něco změnit v tom, jak často se houba objevuje, a to k horšímu dopadu pro lidi.
Výzkumníci nejprve zvažovali nejzřejmější a nejpřímočařejší vysvětlení. Možná lékaři jednoduše posílali další vzorky k pokročilému testování hub a případy mohly být až donedávna podceňovány. Laboratoř University of Washington používá širokospektrální PCR, která vyhledává vzorky na genetický materiál hub a dokáže identifikovat organismy, které by běžné kultury mohly přehlédnout. Více testovaných vzorků by přirozeně mohlo vést k dalším diagnózám C. bantiana, i kdyby se základní míra infekce nezměnila.
Aby to vysvětlili, výzkumníci se zaměřili nejen na hrubý počet případů, ale také na to, jak často se C. bantiana objevovala u všech vzorků mozku a centrálního nervového systému zaslaných pro stejný houbový test. V letech 2017 až 2023 laboratoř detekovala v průměru 8,4 případů na každých 1 000 testovaných vzorků. Do roku 2025 tato míra vzrostla na 26 na 1 000 — což je nárůst o 210 procent.
„Snažili jsme se omezit zvýšené testování jako vysvětlení,“ řekl Lieberman pro Gizmodo. „I když jsme v průběhu času testovali více vzorků z centrálního nervového systému, počet případů C. bantiana rostl rychleji. Takže si myslíme, že nárůst je skutečný.“
PROČ PRÁVĚ TEĎ?
Tato konkrétní studie nemůže vysvětlit, proč počet detekcí roste. Je založena na vzorcích zaslaných do jediné referenční laboratoře a výzkumníci měli omezené informace o zdravotní historii pacientů nebo možných expozicích. Protože C. bantiana není rutinně sledována v celé zemi, její skutečná prevalence ve Spojených státech zůstává neznámá.
Jednou z možností je změna životního prostředí. Další možnost je že jde o biologickou zbraň.
Existuje zajímavá paralela v zahraničí. Celonárodní francouzská studie z roku 2024 zjistila 23 infekcí od roku 2002 do roku 2022, včetně šesti v roce 2022 po letech, kdy nebyly více než dvě ročně. Výzkumníci také zjistili lepší výsledky u pacientů, kteří podstupovali agresivní operaci a dlouhodobou kombinovanou antimykotickou léčbu.
Pro lékaře je bezprostřední sdělení zvážit plíseň, pokud nevysvětlitelný mozkový absces neposkytne odpověď rutinními testy. Chirurgické odstranění nebo drenáž, pokud je to možné, spolu s několika antimykotickými léky mohou nabídnout nejlepší šanci na přežití, i když bohužel šance nejsou na straně pacienta.
„Potřebujeme systematický sběr dat z klinických laboratoří po celých USA, abychom pochopili, kolik případů skutečně je,“ řekl Lieberman pro Gizmodo. „Ačkoliv si myslíme, že případy jsou stále vzácné, nemáme v tuto chvíli jasný obraz o zátěži nemocí.“
Elektromagnetické pole, rádiové frekvence, vysokofrekvenční vlny a zvukové akustické frekvence mohou ovlivnit chování plísní a hub, což může zvýšit rychlost růstu, produkci enzymů a uvolňování spor.
Podle národních institutů zdraví (USA) mohou specifické frekvence RF, EMF podobné bezdrátovým zařízením a wi-fi routerům stimulovat metabolismus hub, zvýšit produkci enzymů a tím potencionálně podpořit rychlejší růst kolonií nebo produkci mykotoxinů.
Zdroj:https://www.zmescience.com/medicine/cladophialophora-bantiana-brain-fungus/
