Z každého koutu se na nás valí řeči o svobodě a nepřeberném množství možností napříč všemi oblastmi života. Realita je však úplně jiná. Pro všechny, kteří mají jakékoli omezení, ať už zdravotní, věkové či jiné se možnosti pracovního uplatnění, zábavy a vlastně čehokoli značně zužují. No a když jsi dospělý člověk sedící na invalidním vozíku, potřebuješ pomoc druhých, tvůj život se stává každodenním bojem o místo ve společnosti. Co se to s lidmi stalo? Proč lidé dbají pouze na dodržování mnohdy nesmyslných nařízení na úkor lidskosti a porozumění. Manželka si ve stánku koupila langoš na papírovém tácku, chtěla jej sníst na stole přilehlé restaurace, tamní obsluha nás však vyhodila se slovy, že jíst u jejich stolu občerstvení zakoupené ve stánku není možné. Samozřejmě vím, že se to nedělá, ale šlo maximálně o deset minut. Nikoho nezajímá, jak bude Magda ovládat vozík, a zároveň držet v klíně papírový tácek s horkým langošem.
Dalším velmi pálivým tématem je problematika osobní asistence pro dospělé osoby s postižením. Asistentů je zoufale málo, a to nejen v Severomoravském kraji. Často jsme nucení oželet nějakou akci kvůli tomu, že prostě neseženeme asistenta. Internet je plný nabídek osobní asistence, ale kdykoli jakoukoliv firmu oslovíte, mají všechny služby plnou kapacitu. Všichni Vás chápou, ale nikdo nenabídne řešení. Řešíme běžné záležitosti jako zdravá populace, kromě toho však tisíce dalších zdánlivých maličkostí vyplývajících jednak z děr v systému a v neposlední řadě z nevědomosti a lhostejnosti občanů. Ačkoli se hodně věcí ohledně života lidí s různými druhy postižení posunulo směrem k lepšímu, ruku na srdce, ve srovnání s některými zeměmi světa, má naše republika stále velké mezery. Hendikep je stále součástí našich životů, omezuje nás v běžných denních činnostech. Nese s sebou řadu fyzických bolestí, na které neexistuje lék. Často slýcháme: „Tam se nedostaneš, to bude problém.“ Věřte mi nebo ne, neskutečný nápor na psychiku. Hledáte pomoc, ale ona stále nepřichází. Nakonec zjistíte, že to zase musíte zvládnout více méně sami.
Nepíšu to, abyste mě litovali, ale proto abyste věděli. Vážili si jednak svého zdraví, jakožto všeho co máte. Buďte vnímavý a tolerantní a život bude mnohem jednodušší.
83,092 zobrazení celkem, 473 zobrazení dnes
