Inflace, kurzy a úroky

A co je to vlastně ta INFLACE? Kde se vlastně vzala, kdo ji vypočítává, kdo s ní pracuje? Tak nějak víme, že člověk za své peníze dostává stále méně, hodnota peněz neustále klesá, tisknou se nové a nové bankovky. Od zavedení eura všechny další peníze ztrácejí 10 % své hodnoty. 

Je to jako s tím spořením. Spoříte, za deset let máte mít o 10 % více, ale 10 % vám sežere INFLACE..

Spotřebitelský koš – nástroj, s jehož pomocí se měří index spotřebitelských cen. A při určování míry inflace se pak vychází z měřítka všeobecného vývoje cen.  V košíku jsou zahrnuty i počítače, mobilní telefony, cesty do exotických destinací. Ty však neslouží denní spotřebě a nemají ve spotřebitelském koši co dělat. No a tak lze celkem pohodlně kamuflovat nepřetržitý růst nákladů na energie, palivo, dopravu, potraviny, pochutiny, ale i kulturu, zábavu a další „drobnosti“ a tím zastírat skutečnou míru inflace. Ostatně, co pro vás znamená, že se zlevní mobil, když potraviny stojí stále více? Bere se jen to, co se právě hodí do krámu.  Zkrátka je to jen akrobacie čísel, které se hodí „zkrotit“ podle toho, co se komu hodí. A proč by to teda dělali? Odpověď víme:

Určitá skupina osob si nepřeje, abychom zjistili, co se s našimi penězi ve skutečnosti děje. Protože kdyby většina obyvatelstva věděla, co se s jejich penězi děje, hrozilo by velké nebezpečí. 

„Je jenom dobře, že lidé nerozumí měnovému systému, neboť kdyby ano, měli bychom tu revoluci už zítra ráno.“ (Henry Ford).

Míra INFLACE  je falešná.. Jde o to, že samotnou INFLACI vnímáme jako něco přirozeného. Jenže

„Inflace je jedna z nejzrádnějších forem vyvlastnění jmění drobných střadatelů. (Angela Merkelová – Financial Times Deutschland – 29.11. 2007).

Pro tuto část snad malá pozvánka na film:

Jsou mezi námi:

„TOTO JE VÁŠ BŮH“, na reklamních panelech, v časopisech atd. jsou nápisy „BUĎ POSLUŠNÝ“, „SPI“, „PŘIZPŮSOB SE“, „NEMYSLI“, „NEPTEJ SE“, „KONZUMUJ“ aj.). 

A ještě něco k té inflaci, úrokům a dojde vám i to, jak je to kurzovým rozdílem, poplatky v bance a na spořícím účtu.

Jak je možné, že před 30ti lety tak silná česká ekonomika se propadá stále více do obrovských dluhů, ačkoliv se stále nakupuje, nezaměstnanost prý není tak vysoká a výdaje státu na podporu určitých lokalit je bezedná? Jak je možné, že stát žije na dluh a kdo ten dluh vlastní? Protože logicky vzato, když si půjčíte, tak jste dlužníkem a navíc se dluh úročí a částka dluhu se neustále zvyšuje. ( O úrocích někdy příště). Co bude dál a je vůbec možné dluh splatit nebo je to jen zástěrka pro další krok globalisty k ovládnutí dílčích ekonomik?

Jak se vykrádá stát a může se to napravit? Tak nejdříve pár otázek, protože pak můžeme selským rozumem přijít i na to, že vše se může otočit a Česká republika může prosperovat.

• Kdo řídí a hýbe ekonomikou?
• Kdo ovlivňuje světovou ekonomiku?
• Kdo stojí za „Světovou“ bankou?
• Pojďme si to postupně rozebrat:
• Říká se jim lovci ekonomik. A jak to funguje?
• Lovci ekonomik jsou skvěle placení profesionálové, kteří země celého světa šidí o biliony dolarů.
• Peníze od Světové banky, Americké agentury pro zahraniční rozvoj a dalších organizací zahraniční pomoci přelévají do sejfů obřích korporací a kapes několika bohatých rodinných klanů, které ovládají světové zdroje.
• Co je světová banka? – zde snad doporučím Wikipedii, neboť informace jsou přesně dané.
• „Usilujeme o svět bez chudoby“. Hezké viďte? Záslužné, neřku-li. Jenže: Tento slogan je symbolem podvodů, které jsou pro její aktivity typické.

Co je nástrojem „zlodějů“ ekonomik?

• falešné zprávy, zfalšování volebních výsledků, úplatky, vydírání a další trestné činy.

A jak to funguje?

1. Nejdříve hlavní ekonom Světové banky vyhledá stát, který něco cenného má (ropa, nerostné suroviny, patenty, apod.)
2. Provede studii, která vykreslí světlé ekonomické zítřky (s nereálnými či nastřelenými odhady, vytvoří příběh, jenž ospravedlní masivní investice, na které je třeba si půjčit od Světové banky a danému státu se to „bohatě“ vyplatí, nastartují ekonomický růst.
3. Peníze ze Světové banky nejdou nikdy zemi samotné, ale velkým korporacím, které za ně budují infrastrukturu. Dluh jde samozřejmě na bedra státu.
4. Hrubý domácí produkt – tedy opět ukazatel, který v logickém pojetí postrádá jakoukoliv logiku (HDP je opět výmysl „ekonomických“ expertů, lze s ním manipulovat – neexistuje způsob, jak ověřit jejich pravdivost) – i když HDP roste, nemusí to znamenat vůbec nic dobrého – HDP může růst i v případě, když zisky má pouze úzká skupina lidí, a pokud bohatí ještě víc bohatnou a chudí chudnou, může z hlediska statistik docházet k hospodářskému růstu. (Bohatí se stávají bohatšími, chudí se boří do bahna chudoby). (Pokud jste se to učili na Vysoké škole ekonomické či jiném podobném institutu, hledejte, kdo tento institut financoval).
5. Pokud vedení země na nabídku finanční pomoci kývnou, čeká zemi drsná realita. Dluhová past, ze které není úniku.
6. Dluh je tak vysoký, že úroky z jistiny mnohdy přesáhnou jistinu samotnou a tak se stát dostává do závislé pozice na tom, kdo půjčil. A nemohou si vybírat, takže všechny projekty jsou realizovány společnostmi vedenými globalisty.

A protože se občas musí změnit i strategie zloděje, tak tu máme Evropskou unii. Ta je takovým prostředníkem zcizování ekonomik v Evropě. A dělá to brilantně.

Ostatně, ten, kdo hrál v kasinu, asi ví, že vyhrát je – nadmíru nemožné.

Pro ty, kdo si myslí, že obsah článku je nějaký výmysl či konspirace, tak doporučuji jednu zajímavou knihu:

Zpověď lovce ekonomik – John Perkins

 27,124 zobrazení celkem,  1 zobrazení dnes