Ahoj všem.
Chci vám vyprávět příběh, který se stal v mé rodině. V podstatě před pěti lety má žena udělala trenérské zkoušky, na jejichž základě si mohla vybrat práci svých snů. V podstatě, když se vrátím k těm zkouškám, prožívali jsme je a v podstatě dělali i celá rodina. Děti, coby vodiči koně, žena a kůň, coby absolventi a já. coby vodič– polovodič, který je vozil soupravou ke zkouškám.
Čtyři roky od složení zkoušek se ženě konečně povedlo sehnat si práci svých snů a to ve stáji, kde trénovala lidi a starala se o jejich koníčky mazlíčky. Pak postupem času přišly lockdowny, kdy si naopak všichni pochvalovali, jak je výborné, že mají čas na ježdění a trénování nejen během víkendu ale i během pracovního týdne. Byl jsem za konspirátora, když jsem upozorňoval na to, že tohle povede spíše k zániku, než k rozkvětu – přece co blbnu, lidi okolo koní mají dost peněz i našetříno.
Kdybych byl tenkrát věděl, jak nedaleko jsem od pravdy a nejenom já, ale i moje žena. Rok možná dva probíhalo vše celkem dobře. Pak ale přišel konflikt na Ukrajině a s tím postupné zdražování všeho od pohonných hmot, až po balíky sena v koňském světě. Postupně začali ubývat i zákazníci nejen v ustájení, ale i v trenérských hodinách, což se zprvu na výplatě ženy téměř neodrazilo, ale postupně i ta doznala úprav směrem dolů.
Dostalo se to až tak daleko, že výplata pomalu nestačila ani na cesty do práce a z práce. Majitelka postupně dostávala zaplaceno za ustájení tím, že se stala majitelem ustájených koní a v okamžiku, kdy chtěla manželce vyplácet její výplatu tím, že se stane majitelkou koní, má žena přišla o práci. Majitelka stájí musela vyhlásit bankrot a má žena byla bez práce.
Toto je teď momentální stav a já se ptám, kdy pochopí občané České republiky, že toto se postupně stane všem profesím, ne jenom těm profesím, které se zabývají volnočasovými aktivitami.
Není už na místě nějaké změny, není třeba všem si toto uvědomit? Není třeba s tím něco udělat? Já myslím že my v Občanském parlamentu si toto velmi dobře uvědomujeme, ale co ti ostatní? Ptám se tedy všech ostatních: kdy si toto uvědomíte a kdy hodláte přiložit ruku k dílu, jak daleko to chcete nechat zajít?
Ladislav Mužík, poslanec Občanského parlamentu
9,366 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
