Už dlouho mě trápí neschopnost komunikace a porozumění mezi lidmi. V posledních třech dekádách se neuvěřitelně změnila vnímavost lidí v pozitivním slova smyslu. Z mé strany je to výsledek doby, ve které žijeme a rozhodně i záměru.
Schopnost vnímání a jisté empatické „telepatie“ máme všichni již od narození. Dá se to poznat v pláči malého dítěte, které přirozeně vytuší, že něco není v pořádku. Postupem času, vlivem společnosti, škol, médií, … jsou v nás tyto přirozené schopnosti potlačeny. Velice se mi líbí přirovnání, kdy kovář vyrábí ocelové ostří. Kovář ocel neustále zahřívá, rozklepává a ohýbá, … až se z ní stane ostří. Taková ocelová mysl je naučená a zformovaná tak, že funguje jako počítačový procesor. Tímto způsobem lze ovládat lidskou mysl tak, jak si ten, co ovládat chce, přeje, přičemž většinu informací tvoří lži a polopravdy. Ve všem je určitý záměr, ať nevědomý či cílený.
Cílený záměr můžeme sledovat v posledních letech. Každý, kdo souhlasí se současným děním ve společnosti, je alespoň trochu soudný a je schopen sebekritiky, si sám na sobě může ověřit, zda jsou jeho, či její výsledky současného myšlení dílem racionální úvahy nebo podlehli vlivu médií a nejbližšího okolí. Stačí se v myšlenkách přesunout do doby, například před pěti lety, uvědomit si tehdejší atmosféru a naše tehdejší myšlení. Pak přeskočit, vynechat pět let souvislostí a opět vplout do současnosti. Je to jako číst knihu do půlky a pak přeskočit na konec. Dá se to uplatnit i u filmu. Zajímalo by mne, kolik z těchto lidí, kteří se neustále přizpůsobují stále vzrůstajícímu tlaku, by přijalo tuto změnu, pokud by přišla najednou.
Je to neustálá hra s masami. Alespoň trochu nepřízpusobivý člověk, je částečně imunní proti tomuto nátlaku. Pravdou je, že jen částečně. Tady nastupuje schopnost rozpoznat pravdu. Veškeré sdělovací prostředky jsou dnes zahlceny množstvím polopravd, lží, dezinformací, štvavých projevů a to vše vede k nespokojenosti, vzájemné myšlenkové neshodě a neschopnosti se proti čemukoli spojit.
Říká se: „na každém šprochu, pravdy trochu“. Pokud jsem alespoň z části nedůvěřivý, mohu z informačních polopravd předpovídat budoucnost. Mohu uvést příklad, ve kterém jsou svědky mí nejbližší přátelé. Když se začala propírat kauza Vrbětice, první co jsem řekl bylo, že se chystá válka s Ruskem. Tehdy jsem byl blázen a konspirátor. Můj tehdejší názor nevznikl pouze z Vrbětic, ale ze sledování toho, co se ve světě děje. Vrbětice byly jen potvrzením již učiněného názoru.
Tenhle příklad je jen jeden z mála. Nejobtížnější je, vybrat si z informací to zásadní a pak dát vše správně do souvislostí. Takhle se tvoří konspirační teorie, ze kterých se postupem času stává skutečnost. Je snadné označit varování někoho za konspiraci. Tímto slovem se krásně znehodnotí to, co je nepohodlné.
Stali jsme se nechtěnými přisluhovači těch, co si z nás udělali opičky pro dokončení vlastních záměrů. Jsme hašteřiví, neschopní sundat si obojky a spojit se.
Pro spoustu lidí jsou tyto závěry jistě nepříjemné a u mnohých nastoupí falešné ego. Pro některé bude obranou, že mne nazvou bláznem a rusofilem, jak se mi už několikrát stalo. Pravdou je, že vždy se snažím nahlížet na věci nezaujatě a pokud dojdu k názoru, vytvořeném na základě faktů, nemohu ho ignorovat jen proto, že někoho nebo něco nemám rád.
Jsme v době, kdy jedinou záchrannou naší identity je SPOJIT SE! Spojit se tak, že budeme chtít bojovat sami za sebe. To vylučuje všechny tzv zachránce a Mesiáše, kteří slibují, že nás spasí. Nikdy nebudeme svobodní, pokud bude někdo rozhodovat o tom, co je pro nás dobré. NIKDY NEBUDOU VÁLKY, POKUD S TÍM MY NEBUDEME SOUHLASIT!!!
Václav Roy Michna, poslanec Občanského parlamentu
1Josef Pačuta1 sdíleníTo se mi líbíOkomentovatSdílet
24,515 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
