Uvědomíte si, že je vám 15 let a nasednete do již rozjetého vlaku. Čas plyne. První lásky, noví kamarádi vezete se do nového světa. Byla povinná školní docházka, po dokončení základky musel každý člověk zaujmout své místo pracovat manuálně, vyučit se řemeslo, pokračovat dál ve vzdělání, (střední škola, vysoká). Nebylo umožněno každému studovat, byla doba totalitní a taky neexistovali pracáky, nebylo možné nemít v občance razítko o zaměstnání.
Vlak jede dál z práce do práce 1. dítě, jste bez financí, jedete dál 2. dítě se na rodí právě když obdržíte povolení ke stavbě rod. domu. Téměř bez financí začínáte stavět velký dům ( 1. svépomocí). Věnujete tomu veškerý volný čas i peníze, rodina jde stranou, dovolené trávíte na „maltě“. Něco vám na tom nesedí, ale není čas vystoupit z vlaku.
Konečně se stěhujete do vysněného domu a stále makáte na plné obrátky. Půjčky, složenky, vám nikdo nezaplatí! Rodina potřebuje fungovat, je přece základ státu. Stalo se něco, že prý revoluce, konec totality, bude prý lépe. Vlak přidává na rychlosti. Zřídíte si vlastní živnost, je květen 1990.
Noví vládci slibují zlaté časy, když si utáhnete opasky a tak zatnete zuby, ještě víc makáte. Začínáte stavět dům – provozovnu (2. svépomocí), aby se mohlo ještě víc makat, máme přeci tu svobodu a demokracii! Jedno dítě v učení, v zapětí druhé střední škola. Máte se co ohánět, čím víc pracujete, tím míň financí máte. Zvláštní, něco vám na tom nesedí, ale nevystujete, jede se tak rychle , že to ani nejde.
Uvědomíte si, že vašim dětem je jednomu po druhém 18 let a chtějí jet ve svém vlaku, ale za vaše peníze. Čas uplynul, kus života máte za sebou a začnete přemýšlet, proč v tomhle vlaku jedete? Narodí se 1. vnouče, vzpruha do života a vlak zrychluje ještě víc. Makáte od nevidím do nevidím začínáte stavět malý roddiný dům ( 3. svépomocí ), 2. opustíte, aby vnouče mělo střechu nad hlavou. Díváte se z okna vlaku a při té rychlosti vám svět kolem utíká, čas letí. Narodí se 2. vnouče je vám přes 50let a vlak se řítí neskutečnou rychlostí. Připadáte si jako brouk…, který tlačí celý svůj život kuličku před sebou. Nevystupujete, jízda pokračuje! Za odměnu, si můžete letět po 38 letech manželství na první společnou dovolenou v zahraničí – svatební cesta. Dáváte si závázek, že příští léto dovolenou zopakujete, dokud jste zdraví.
Je tu březen 2020, jako blesk z čistého nebe! Končí „zlaté časy“! STOP!
Vlak stojí, někdo zatáhl za brzdu, svět se obrací na ruby, prý nemoc. Běháte zmateně, hledáte jiný vlak, který vás poveze, tam kam chcete. Srpen 2020, úmrtí první z rodičů. Říjen 2020 nemakáte od nevidim , do nevidim! Vládci zakázali již po druhé pracovat, národ si nasadil dobrovolně náhubky, znak otroctví. Nastupujete do jiného vlaku, ale svět z jeho oken, už není ten, který jste znali je v něm hodně zla, neštěstí. Lidé jsou na sebe zlí společnost se rozděluje, taky úřaduje ta s tou kosou! Lidé jsou zmatení, proto vystupují za jízdy z vlaku. Nastupují do jiného, který jede do stanice KONEC! Nevystoupíte, neustoupíte!
Listopad 2020, úmrtí druhý z rodičů, zdravý, ale starý člověk dostal na A4 15cm, červené razítko covid 19. Násilím ho vyhodili za jízdy z vlaku v kterém jedu DÁL. Vlak jménem REFERENDUM ČSR – Občanská jednota už jede slušnou rychlostí do stanice SVOBODA. Je jenom na lidech, jak si nastaví (svým potomkům) pomocí II. kola Občanských voleb vyhlášených 3.10.2021 a Občanským parlamentem, který bude mít neomezený počet poslanců, život v době budoucí. Bude plná, přímá demokracie.
Lidstvo, místo cesty civilizačně dopředu (nebo zpět k tradičním hodnotám?), kráčí do područí 8.světové velmoci, kterou není nic jiného, než umělá inteligence a degradace lidské civilizace do novodobého otroctví.
Vlak pomaličku přidává na rychlosti světýlko na konci tmavého, dlouhého tunelu problikává.
Pokud člověk své problémy neřeší sám a čeká, až je vyřeší za něj někdo jiný, povětšinou je ten někdo jiný vyřeší jinak, než jsme očekávali a než by se nám líbilo.
Jitka Uhrová, poslanec Občanského parlamentu
1,380 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
