Jsem snílek…nebo věřím v lepší svět a nehodlám přijmout zaváděný ??
Představuju si svět takový třeba, že na autech máme svoje telefonní číslo a kdokoliv nám zavolá, že jsme nechali rozsvícený světla a jsme pryč. Že si někdo dá práci vás najít a vrátit vám ztracenou věc a nebo jí najdete i za pár dní kde byla? Že vám někdo zaklepe na dveře a omluví se, že nemá na jídlo a dostane ho. Že na nás nebudou práškovat letadla a plody Země budou mít svou čistou chuť. Že každý svou prací bude zároveň tvořit jak pro sebe, tak dalším generacím. Že ženský se budou cítit ženskýma a vědět to o sobě a být mužem bude otázka cti, pečlivé přípravy a zkoušek. S tím zaniknou i přiblblý webový seznamky. Chci, aby pekaři objevili sílu mouky a pece mohly hořet. Řezníci a kuchaři by znali jen kvalitu a zbytek dostaly zvířata a ne Češi v obchodech. Chci, aby utajené technologie třeba započaly výrobu aut, kde dřív odejde karoserie než pohon a zmizí hluk a smog. Kde rtuť bude využita pro volnou energii z atmosféry a né do něčeho, čemu se říká vakcína proboha a přepíšou se učebnice od chemie až po lékařství.
Zkrátka svět, kdy dětský pláč uslyšíme asi jen tehdy, když si natluče koleno.
PS : Pamatujete ty kresby z ,,ábíčka“ ? Ty auta, domy, města…. už teď to tady mohlo být.
Jaromír Meško
852 zobrazení celkem, 2 zobrazení dnes
