“ Člověk občan je vlastně strašně drzá opice, jak si vůbec může dovolit odporovat státní moci, když mu to nikdo nedovolil? “ …z deníčku českého úředníka…
Vydáno samizdatem v roce 2003 – Novodobá otroctví
Kapitola 12
Vlak do stanice nucené práce…
– Mnohým to může vyznít jako pláč nad rozlitým mlékem. Přijde jim, že nějaký řád, nějaký stát tu musí být. Opět slovo „musí“. Je to nesmysl a tento dojem vnutil občanům sám Stát.
– Nemusíme, ale řekněme, že princip státu můžeme přijmout. Je však podstatné, jestli nám ten stát dá vybrat, zda chceme jeho narozeninový dárek, občanství, či nechceme, či si to můžeme třeba rozmyslet později. A když odmítneme, že čistě náhodou Stát nevytvoří takovou situaci z pozice silnějšího, že se občanství neodvážíte odmítnout ani náhodou.
– Také záleží na tom, nakolik je stát nástrojem občanů nebo naopak, nakolik je občan nástrojem státu. S tím souvisí i to, a je to velmi důležité a podstatné, jestli stát slouží občanům nebo občané státu.
– Velmi rychle se stane, že koumáci si sednou k řízení Státu jako do vlaku, jedou s ním jak chtějí a občané, v domnění, že je vše v pořádku, jsou pomalu a jistě jen cestující vlaku, který buď nikam nejede, nebo jede poněkud jiným směrem, než zrovna občané chtějí.
– Masarykův princip státu byl, že stát je občanská obec k občanskému prospěchu. Dnes poněkud velmi vzdálená realita, spíše už jen z českých legend a mýtů.
– Kdyby Vás někdo naložil do vlaku a odvezl do tábora nucených prací, řekl vám, že je to ve Váš prospěch a kde byste za nic než postel, chleba a vodu měli tvrdě pracovat, dřít a odevzdat plody své práce, asi byste se cítili otroky a nevolníky, omezeni, podvedeni, okradeni. Zbaveni svých práv, zcela určitě byste protestovali a nevěřili takovému bludu.
– Když Vám ale tábor nucených prací koumáci udělají z celého státu, aniž by Vás někam vezli, aniž byste do nějakého vlaku, někam jedoucího, museli, prostřednictvím státní moci, kterou jste jim původně dali, schválí si na to zákony, za odpor Vás dokonce potrestají a vy dřete do úmoru, odevzdáte daněmi Státu plody své nucené práce za životní minimum, zjevně se asi necítíte otroky, nevolníky, donuceni a omezeni, podvedeni a bez práv ve jménu vašeho údajného prospěchu. Nějak jako ty ovce držíte, bečíte a necháte se chovat na vlnu.
Protestujete snad proti takovému donucování, ať už ho koumáci pojmenují jakkoliv státní reformou, reorganizací či rozvojem nebo pseudo-demokratickými volbami?
– Ne, není v tom rozdíl, v obou případech jste nuceni, bez své svobodné vůle dělat něco, co nechcete. V prvém případě vlaku, který staví v táboře nucených prací by na vás použili násilné nástroje, nahnali a drželi by vás tam násilím.
– V druhém případě celostátního nuceného tábora vás nikam neodvezou, ale donutí Vás lží, podvodem, mediálně, uzákoněním zlo-zákonů a státní mocí.
– Pokud se nepodvolíte, tedy také násilím. Když vrátíte občanství, pojem ne-občan Stát nezná a nechce znát a nedovolí Vám z pozice síly nic. Bude dělat, že Vás nevidí. Leda by se jim ty občanky naházeli na hromadu všichni.
pokračování … “ Globalizace…...“
Jindra Tichý st. |2003|2017|práva vyhrazena|
2,581 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
