Neoprávněné poplatky v ordinacích

V posledních týdnech vstoupila v platnost novela zákona, která zásadně zpřísňuje pravidla pro vybírání poplatků v ordinacích. Změna se týká situací, kdy zdravotnické zařízení požaduje platbu za úkony, které jsou standardně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Ačkoliv jde o legislativní úpravu s přímým dopadem na pacienty, informace o ní se k veřejnosti dostávají jen omezeně.

Co novela řeší

Novela zákona jasně stanovuje, že zdravotnické zařízení nesmí vybírat poplatky za:

• registraci pacienta,
• poskytnutí péče, která je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění,
• administrativní úkony, které jsou součástí hrazené péče.

Pokud ordinace tyto poplatky přesto vybírá, dopouští se porušení zákona.

Jaké sankce novela zavádí

Nově platí výrazně vyšší pokuty. Ty mohou dosahovat až statisícových částek, v závislosti na závažnosti a opakování prohřešku. Cílem je zajistit, aby pacienti neplatili za něco, co už je financováno z veřejného zdravotního pojištění.

Zprávy o neoprávněných poplatcích se objevují dlouhodobě. Pacienti často nevědí, co mají a nemají platit, a ordinace někdy zavádějí vlastní ceníky, které nejsou v souladu s legislativou. Novela má situaci zpřehlednit a posílit ochranu pacientů.

Ačkoliv jde o platnou a ověřenou legislativní změnu, informace o ní nejsou občanům prezentovány způsobem, který by zajistil její širokou viditelnost. Změna se objevila v médiích, ale:

• není součástí systematické informační kampaně,
• pacienti se o ní často dozvídají náhodně,
• ordinace nemají jednotný způsob, jak o změně informovat.

To vede k tomu, že pacienti mohou nadále platit poplatky, které platit nemají — jednoduše proto, že o změně nevědí.

Co to znamená pro pacienty

Pacienti mají právo:

• neplatit za registraci,
• neplatit za úkony, které jsou hrazené pojišťovnou,
• požadovat vysvětlení, pokud je jim poplatek účtován,
• obrátit se na zdravotní pojišťovnu, pokud mají pochybnosti.

Co to znamená pro ordinace

Ordinace musí:

• aktualizovat své ceníky,
• odstranit položky, které jsou v rozporu se zákonem,
• zajistit, aby personál věděl, co lze a nelze účtovat,
• počítat s možností kontroly a sankcí.
• Neoprávněné poplatky u lékaře: Co se dříve účtovalo, co dnes nesmí a jak to může pacient ověřit
• 1. Co si lékaři v minulosti běžně účtovali (a dnes už nesmí)
• Některé ordinace si v minulosti účtovaly poplatky, které neměly oporu v zákoně, ale staly se „zvykem“. Patřily mezi ně například:
• ❌ Poplatky za registraci pacienta
• „Přijímací poplatek“
• „Poplatek za vedení karty“
• „Poplatek za administrativu při registraci“
• Dnes je to výslovně zakázané.
• ❌ Poplatky za objednání na konkrétní čas
• „Rezervační poplatek“
• „Poplatek za objednání přes internet“
• Pokud jde o běžnou péči hrazenou pojišťovnou, nelze účtovat nic navíc.
• ❌ Poplatky za vystavení receptu v rámci běžné péče
• Pokud jde o recept související s probíhající léčbou, je součástí hrazené péče.
• ❌ Poplatky za potvrzení, které je součástí léčby
• Např. potvrzení o pracovní neschopnosti, žádanky, doporučení — to vše je hrazeno.
• Co si lékaři účtovat mohou (a často to využívají)
• A tady vzniká zmatek — protože některé poplatky jsou legální, ale ordinace je někdy prezentují tak, že pacient nepozná rozdíl.
• ✔️ Výkony mimo veřejné zdravotní pojištění
• Například:
• potvrzení na řidičský průkaz
• potvrzení na zbrojní průkaz
• potvrzení pro zaměstnavatele
• vstupní prohlídky do zaměstnání
• očkování nehrazené pojišťovnou
• administrativní úkony nesouvisející s léčbou
• Tyto poplatky jsou zcela legální.
• ✔️ Nadstandardní služby
• nadstandardní materiál
• nadstandardní čas (např. delší konzultace na přání pacienta)
• služby nesouvisející s léčbou
• Ale POZOR: lékař nesmí podmínit poskytnutí hrazené péče tím, že si pacient zaplatí nadstandard.
• Problém: některé ordinace poplatek přejmenují, aby vypadal legálně
• poplatek za registraci se přejmenuje na „administrativní úkon“
• poplatek za objednání se označí jako „rezervační služba“
• poplatek za běžné potvrzení se označí jako „nadstandardní dokumentace“
• Pacient pak nemá šanci poznat, zda jde o výkon hrazený, nebo ne.
• Jak může pacient ověřit, co je a není nezákonné
  Tady je praktický návod, který můžeš dát i veřejnosti:
  A) Podívat se do oficiálního ceníku ordinace
  Každá ordinace musí mít ceník veřejně dostupný — fyzicky i online. Pokud tam není jasně uvedeno, co je hrazené a co ne, je to problém.
  B) Ověřit si výkon u zdravotní pojišťovny
  
  C) Podívat se do Seznamu zdravotních výkonů
  Každý výkon má svůj kód a je veřejně dohledatelný. Pokud je v seznamu uvedeno, že je hrazený, lékař nesmí účtovat nic navíc.
  D) Obrátit se na krajský úřad nebo pojišťovnu
  Pokud má pacient podezření na neoprávněný poplatek, může podat podnět. Kontrolu provádí:
  zdravotní pojišťovna, krajský úřad, ministerstvo zdravotnictví (v některých případech)
  E) Jednoduché pravidlo pro pacienty
  Pokud jde o péči, která souvisí s léčbou, diagnostikou nebo prevencí, je téměř vždy hrazená. Pokud jde o potvrzení, které nesouvisí s léčbou, je téměř vždy nehrazené.

Pokuty za vybírání peněz v ordinacích

• 50 000 Kč: pokud lékař žádá úhradu ceny služby, aniž by předem pacientovi zpřístupnil seznam cen
• 300 000 Kč: pokud lékař podmiňuje přijetí pacienta do péče či pokračování v péči o něj poskytnutím platby, která není nezbytná pro poskytnutí služby, popřípadě ukončí-li poskytování péče z důvodu, že pacient odmítl poskytnout takovou platbu
• 1 000 000 Kč: pokud lékař vyžaduje příplatek za úkon standardně hrazený zdravotní pojišťovnou, zákaz platí i na další podobné poplatky, například za dřívější termín vyšetření a podobně

Pacienti si nadále mohou připlatit za doplňkové služby, které se přímo netýkají poskytované zdravotní péče, ale spíše jejich komfortu. Jde například o samostatný pokoj v nemocnici. Seznam cen za tyto doplňkové služby, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, však taktéž musí být veřejně dostupný pacientům.

Zdroj: ► Novela zákona o zdravotních službách, kde ve stávajícím  § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, poskytovatel, kterého si pacient zvolil, nemůže
a) požadovat úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, ve kterém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,
b) požadovat úhradu poskytnutých zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, jež nejsou v době informování pacienta o jejich ceně uvedeny v seznamu cen zpracovaném podle § 45 odst. 2 písm. b),
c) podmínit přijetí tohoto pacienta do péče ani pokračování v poskytování zdravotních služeb tomuto pacientovi poskytnutím platby nebo jiného prospěchu ani nákupem jiného zboží či služeb, které nejsou nezbytné pro poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o pacienta podle odstavce 1 písm. c), nevyžaduje-li zdravotní stav tohoto pacienta poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3.“.

Zdravotní výbor OP

Hana Wilczková

 61,578 zobrazení celkem,  54 zobrazení dnes