Odkud jsme přišli, kam jdeme, jsme pokročilé lidstvo nebo jen geneticky upravené bytosti?
Jak souvisí plánované rodičovství s testy na covid?
Proč se pozastavujeme nad potraty a umělým oplodněním?
Proč nám doporučují antikoncepci?
Je Darwinova teorie o vývoji člověka pravdivá a komu prospěla?
Proč se z eugeniky stala Genetika?
Co má Afrika společného s Izraelem?
Kdo byl Cecil Rohdes a Henry Fairfiel Osborn?
Kdo je Cecile Richards?
Možná, že by tyto otázky stačily k tomu, aby si čtenář sám našel souvislosti. Jenže mnozí mávnou rukou nad tím, čím je skutečně plánované rodičovství. Odkud se vzalo a jak to všechno vlastně souvisí, eugenika je stará jako samo lidstvo (jak je lidstvo staré?).
K otázkám pro ty zvídavé, přidám pár citátů od těch, kdo řídili, řídí a mají v úmyslu se starat o naše zdraví, budoucí pokolení a celé lidstvo. Zároveň i užitečné odkazy, kde najdete zdroj informací, které vás mohou omráčit.
“Eugenika podporuje a povzbuzuje přežití a množení těch nejzdatnějších””
“Kdo ovládá potraviny, ovládá lidi” (H.K)”
“Cílem výzkumu v budoucnu by mělo být využití lidských kmenových buněk k získání orgánů, jako jsou játra nebo ledviny, pro transplantace. To má i etické výhody, protože by pak použité buňky nemusely být odebrány z živého organismu, ale mohly by být získány z embryí vytvořených pomocí kmenových buněk.”
“Jsme konfrontováni s novými otázkami ohledně toho, co to znamená být člověkem, jaké údaje a informace o našem těle a zdraví mohou nebo by měly být sdíleny s ostatními a jaká máme práva a povinnosti, pokud jde o změnu samotného genetického kódu budoucí generace. (Klaus Schwab – 4. průmyslová revoluce – str. 26)
„It is in the biological domain where I see the greatest challenges for the development of both social norms and appropriate regulation. We are confronted with new questions around what it means to be human, what data and information about our bodies and health can or should be shared with others, and what rights and responsibilities we have when it comes to changing the very genetic code of future generations.“
The Fourth Industrial Revolution (unimelb.edu.au)
wikipedie:
Eugenika je sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Pojem eugenika byl poprvé použit v 19. století britským matematikem a vědcem Francisem Galtonem. Pod pozitivní eugenikou se myslí snaha o rozšíření žádaných znaků v populaci, jako negativní eugenika bývá označována snaha o vymýcení z populace znaků nežádaných.
Tak třeba začněme tím pravěkým člověkem. Je skutečně evolučně možné, aby vývoj člověka nabral takový rychlý spád, jak nám říká Darwinova teorie? Jak se z opice vyvine člověk? Je možné, aby tady už dávno dlouho předtím byli lidé, kteří byli zneužiti, využití na nějaký jiný plán?
Proč jsou dnes někteří lidé inteligentní, někteří degenerovaní? Odkud se vzala moudrost a inteligence lidí? Je to skutečně vývojem technologie, vzděláním, změnou klimatu?
Není pochyb, že sám Darwin byl součástí tohoto hnutí Eugenika.. Když považoval šlechtění zvířat jako důkaz evoluce, není daleko zeptat se, zda bychom nemohli i z lidí vyšlechtit nadřazenou rasu. Charles Darwin si byl vědom demografického přechodu v 19. století, kdy porodnost chudých začala převyšovat nejbohatší, a obával se, že další zlepšení kvality života povede k přemnožení lidí chorého charakteru. Mnohem důležitější je ale pro eugeniku jeho bratranec Francis Galton, který v roce 1883 i poprvé vyslovil slovo eugenika, které odvodil ze starořeckého slova eugene = dobře narozen. Ve své knize Dědičný génius argumentoval, že většina dobrých vlastností člověka je děděna z generace na generac. Není pochyb, že Galton byl sám renesanční člověk a pro účely svého snu o stvoření lepší rasy vytvořil řady statistických nástrojů. Můžeme jmenovat korelační koeficient nebo regresní analýzu. V jeho eseji Statistická šance, základ eugeniky popsal, jak nám matematika může pomoci vypočítat kvalitu člověka. V sci-fi knize Kantsaywhere Kantsaywhere Francise Galtona | Knihovnické služby – UCL – University College London chtěl ukázat, jak by jeho ideální společnost fungovala], ale jelikož byl již na sklonku života, nikdy nebyla dokončena. Jedny z jeho navrhovaných politik bylo přiřazení lidí do kast dle jejich genetické hodnoty, od které by se odvíjelo, zda osoba může uzavřít manželství, mít děti či kolik jich mít.
Na přelomu století byla eugenika již naprosto běžným intelektuálním konceptem. Začátkem 20. století se začaly zakládat mnohé instituce zkoumající zlepšení lidského druhu. Jedna z prvních byla roce 1904 Galtonova laboratoř. Po jeho smrti roku 1910 ji vedli další světoznámí statistici (a eugenici) Karl Pearson a Ronald Fischer.
Přelomovým rokem se stal pro eugeniky rok 1912, kdy Londýnská univerzita uspořádala první Mezinárodní eugenický kongres, kterého se zúčastnilo 750 přívrženců z celé Evropy i Spojených států amerických, pod organizací syna Charlese Darwina Leonarda. Viceprezidentem kongresu byl budoucí premiér Winston Churchill. Mezi účastníky byli sociolog Robert Michels, statistik Corrado Gini, genetik Reginald Punnett, filosof F. C. S. Schiller, rektoři Harvardovy i Stanfordovy univerzity, budoucí prezident Francie Paul Doumer a vynálezce Alexander Graham Bel. Debatovalo se o tom, jak zabránit méněcenné populaci v rozmnožování a jak podpořit porodnost u „rasově kvalitních obyvatel“. Spojené státy americké sklidily na kongresu velký obdiv účastníků jako vedoucí mocnost v oblasti nucené sterilizace].
Proti eugenice se ostře postavila katolická církev a papež Pius XI. ji explicitně odsoudil včetně její aplikace v roce 1930 v encyklice Casti connubii
Lebensborn, plným názvem Lebensborn e. V. (eingetragener Verein, zapsaný spolek), byl v nacistické Třetí říši vládou podporovaný spolek, jehož cílem bylo na základě nacistické ideologie o rasové hygieně (nacistická eugenika) zvýšit počet árijských dětí. Cíle mělo být dosaženo prostřednictvím anonymních porodů a následného nabídnutí dětí (včetně těch pocházejících z mimomanželských svazků) k adopci, a to zejména příslušníkům SS. Tyto děti měly zalidnit prostor vyprázdněný po vyhlazení či odsunu původního obyvatelstva. Program byl založen Heinrichem Himmlerem 12. prosince 1935.
Norimberským soudem za projekt Lebensborn byli obžalování vedoucí organizace Max Sollmann, jeho zástupkyně Inge Viermetz a hlavní lékař Gregor Ebner. Všichni byli zproštěni viny.
Porodnice byly po celé Němci okupované Evropě. Nejvíce dětí (asi 10 tisíc) se narodilo v Norsku, kde bylo 9 porodnic. Další byly v Holandsku, Dánsku ale také ve Francii (zámek Lamorlaye), v Belgii (zámek Wégimont), v Rakousku (sanatorium Wienerwald). Na konci války našli Američané v německém Steinhöringu skoro tři stovky opuštěných malých dětí. V Čechách tento program probíhal na zámku ve Veltrusech. S programem Lebensborn byl spojen také osud několika dětí z vypálených Lidic a Ležáků. Ty, které byly shledány vhodnými pro germanizaci, byly převezeny do Německa a předány do péče pěstounů.
Film Der Lebensborn – Pramen života natočený v režii Milana Cieslara podle námětu a scénáře Vladimíra Körnera prohlubuje mýty vzniklé v 50. a 60. letech 20. století a na podkladu skutečně fungujícího domova pro nastávající matky rozvíjí příběh, který má se skutečným programem Lebensborn jen málo co společného.
A jak zjistit ty “nadlidi?” jak rozlišit ty, co přežít nemají a ti co jsou vyvolení?
Covidová doba – jak se zdá – má mnoho tváří . a jednou z nich je velké eugenické sledování a testování. Co byly a jsou testovací tyčinky? Víme, jak fungovaly a co mají skutečně určovat? Ne, o covidu to opravdu není. A jehlička byla jen dalším střípkem v celé té eugenické plandemii.
K dokreslení celé problematiky doporučuji odkaz na video, jehož obsah je i v nadpisu tohoto článku.
V světě vznikají obrovské genomické databanky, jež lze prohledává algoritmy. Britské ministerstvo zdravotnictví založilo podnik Genomics England. V něm se soustřeďují výsledky všech genetických výzkumů, genomová sekvence má být k dispozici jako rutinní nástroj všem britským pacientům. Od roku 2017 pracují britští vědci s těmito geny a zkoumají, jak s našimi geny souvisí diabetes nebo schizofrenie.
Aktuality | Genomika Anglie (genomicsengland.co.uk)
Od začátku tisíciletí jsme se naučili číst geny. Dokážeme rozluštit, kolik genů a jakým způsobem operovat a co to znamená pro naši biologii. a další krok je nasnadě – naučit se psát nové geny (technologie CRISPR).
A na konci tohoto článku vyvstávají opět další otázky. Má vše pokračování? Už víte, proč se dělají genetické testy v těhotenství? Proč se stavějí Gyncentra pro neplodné páry? Proč celá problematika plánovaného rodičovství je vlastně malým dílkem celé Eugeniky? Má to opravdu něco společného s ovládáním lidí nebo jen chtějí dokonalejší život pro všechny?
A není ta dokonalost právě v nedokonalosti, jedinečnosti každého lidského jedince?
A pokud máte rádi i filmy, zkuste Umbrella academy.
Hana Wilczková
Předseda zdravotního výboru
25,354 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
