Asi trochu dlouhý název článku čtenáři, ale určitě stojí za zamyšlení nad tím, co se vlastně skrývá pod budováním určitých komunit, vytváření společenského fenoménu zvané referenda (pro lepší pochopení použiji pojmu pevnost). Zkrátka – stavějí se na svou ochranu – izolaci od těch společenských událostí, které se dotýkají – ať už vědomě či nevědomě – každého z nás. Je faktem, že svět je nebezpečný a nepřátelé jsou všude – každý se musí chránit. Samozřejmě, že taková pevnost vypadá bezpečně. A tak se izolujeme, vytváříme vlastní pravidla – nepravidla, odstřiháváme se od cenných informací. Před nepřáteli se skrýváme za davem lidí jako štítem a hledáme spojence, kteří to mají stejně. Je to podobné, jako když si vystavíte „nedobytnou“ tvrz na vršku kopce (pomyslně i ty dnešní Občiny) a ti druzí občané – ať již jsou to občané města nebo ti, co se do té vaší Občiny nedostali – vás vydají prvnímu nepříteli. (Důvody určitě najdete). A i ty „elity“ mají na tu vaši TVRZ lepší nástroje. A ta TVRZ padne bez odporu.
„Pamatujte, že osamocený smrtelník je určitě požitkář, možná pověrčivý a pravděpodobně šílený“ – Dr. Samuel Johnson, 1709-1784).
Ve vojenském smyslu je pevnost jednoznačně chyba. (Machiavelli). Stává se symbolem izolace moci a je snadným terčem pro nepřátele těch, kdo ji postavili. I když je určena k obraně, ve skutečnosti odřízne od pomoci a zbavuje ho rozhodování, i když vypadá nedobytně – a vy se do ní ukryjete, tak všichni vědí, kde jste. Pak se stává tato pevnost vězením – uzavřeným prostorem s maximální zranitelností. Od vojenského pojetí až po zdravotní (infekční nemoci). Ve strategickém smyslu tato Pevnost (izolace) neochraňuje, nýbrž přináší více problémů než těch, které mají řešit. Tak jen malé shrnutí:
- izolace od důležitých informací ve společnosti a tím
- neznalost dalšího kroku nepřítele a nemožnost vyhodnocovat jeho úmysly
- stávají se velmi lehkou kořistí díky nepřipravenosti na útok
- izolace vytváří paranoiu
- strategické hry mají tyto izolace dobře vymyšlené neboť vedou k porážce a následné smrti
A k tomu přidám jednu příhodnou otázku: Proč se stavěly kostely, citadely a modlitebny pro věřící? Kdy se tito věřící scházeli pravidelně k „pokání“? Skutečně byli ochránění „bohem“ a církevním rouchem?
A jak to dělá dnešní elita, aby si tu moc posílila?
Mocná „elita“ se ve společnosti stále pohybuje. Tím se stávají sympatičtí, stýkají se s lidmi, vytvářejí „dobročinné“ aktivity, podporují potřebné, „snaží“ se pomáhat všude tam, kde hrozí konflikt. Vypadá to pak náramně, neřku-li.? Žádná izolace – pevnost. Tak vidíte, jak ti mocní to umí a jsou rádi, že se ty Pevnosti tvoří. Pak budou mít lehkou úlohu, přesně tak, jak válečníci s úspěšným tažením do plných kostelů.
A jak z toho ven?
Přestaňte přemýšlet o Pevnosti – občiny, referenda a další uzavřené komunity či žít mimo systém. Propojme všechny společenské vrstvy, zapojme se do skutečné tvorby společného suverénního státu, které má schopnost ubránit, ochránit, opravit vše potřebné pro občany.
Cesta tady je a všichni mají možnost nebýt v Pevnosti a izolaci.
13,943 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
