Volně k šíření
Se svolením manželky se s Vámi podělím o jedno její zamyšlení.
Dne 4.4.2023 se v Brně konalo poslední rozloučení s armádním generálem Emilem Bočkem.
Pan Emil Boček se před nedávnem dožil požehnaného věku sta let a byl posledním žijícím Československým stíhacím pilotem v RAF za druhé světové války. Postupně se vypracoval přes leteckého mechanika až na pilota 312 československé stíhací perutě, kde létal na legendárním stroji Spitfire.
Díky panu Bočkovi a lidem jako on se moje rodná zem stále jmenuje Česká republika a hovoříme zde a píšeme stále rodným jazykem, češtinou. Jsem velmi vděčná za to, že jsem mu mohla alespoň symbolicky poděkovat a vzdát mu hlubokou úctu a čest. Pro některé dnešní mladé lidi mohou znít slova hluboká úcta a čest zastarale a nemoderně. Těmto bych navrhovala, ať zhlédnou např. film Tmavomodrý svět.
Myslím, že by jim mohl přiblížit, co tito lidé za války a po ní zažívali. Jak se k nim oficiální moc zachovala, když se po válce vrátili do své rodné vlasti. Většina z nich, po návratu ze západní fronty byla degradována, skončila na dlouhé roky v kriminálech nebo na popravišti.
Přemýšlela jsem, jak se asi cítila matka pana Bočka, které 16-ti letý syn Emil oznámil, že jede s kamarády na hory a pak o něm 6 let nic nevěděla. V naší zemi byl nastolen protektorát, kdy popravy byly na denním pořádku, a na celém světě zuřila válka. Nepředstavitelné pro všechny matky světa, že? Je nutné připomenout, že spousta těchto mladých mužů se domů již nikdy nevrátila. O to více si je musíme připomínat a být jim vděčni, snažit se nežít marný život přecpaný komercí, konzumem a prázdnotou. Tito lidé nám ukázali, že je potřebné nejen brát, ale také sám přispět svým dílem pro celou naši společnost. Ptáte se jak?
Otázkami: Jsem spokojený s náladou v naší společnost?
Mají moje děti šanci vyrůstat v tvůrčím prostředí, budou chodit do školy, která je skutečně připraví do praktického života?
Byl by člověk i dnes ochoten položit život za dnešní zkorumpovanou společnost?
Už slyším, jak někteří říkají: my jsme malí páni, to nejde, apod. výmluvy. Ti si pak ale nesmějí stěžovat, pokud nejsou spokojeni s životem, který vedou. Anebo mají další možnost, vypnout televizi a začít přemýšlet. Chtít opravdu něco změnit a skutečně na tom začít pracovat. Krůček po krůčku.
Ten první by mohl být – seznámit se s programem Občanského Parlamentu.
Autor článku: řádná občanka Jitka Vávrů
Vložil: Ladislav Vávrů Poslanec Občanského parlamentu
13,380 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
