Hezký den,
ráda bych se s Vámi podělila o svou zkušenost s jedním učitelem své dospívající dcery.
Moje dcera na konci léta absolvovala několik ročníkových zkoušek, které musela bohužel podstoupit pro větší počet zameškaných hodin v loňském roce. Všechny proběhly naprosto v poklidném duchu a učitelé byli příjemní a vstřícní. Všichni, až na jednoho, toho posledního, který je navíc třídním učitelem mé dcery.
Už v průběhu školního roku jsem nebyla tak nějak srozuměna s používáním jistého výraziva, které onen učitel používal. Velice často zařazoval do své mluvy výrazy, které se spíše hodí k věku mé dcery, než k věku šedesátiletého pedagoga. Děvčata si z něj díky tomu dělala legraci a přišel jim směšný. Vlastně se jim ani nedivím.
Při procházení učebních materiálů své dcery jsem v sešitech našla zapsaný jeho výklad k hodinám a nestačila jsem se divit. Že v mluvě používá „cool“ výrazů, dobrá, dejme tomu, ale už vůbec nechápu, jak může, navíc učitel českého jazyka, používat při výkladu v předmětu Občanská výchova anglické výrazy, kde jde zcela bez problémů použít výraz český a aby toho všeho nebylo málo, tak tyto anglické výrazy skloňuje jako se skloňují česká slova. Tak vážení, to už mi hlava opravdu nebere.
Pro představu zde uvedu jednu větu, kterou si zřejmě budu pamatovat do konce svého života.
Citace: „Nástup do worku se většinou koná k prvnímu v měsíci.“
Názor si udělejte sami.
Teď se tedy vrátím k těm ročníkovým zkouškám.
Tento týden ve středu 31. srpna 2022 měla začít dceři zkouška z Občanské výchovy v 9 hodin a 30 minut. Pan učitel si ji vzal do třídy s tím, že já mám zůstat na chodbě, že mě k tomu nepotřebuje. Žádný problém, zůstala jsem na chodbě. Jelikož jsem předpokládala, že zkoušení bude nějakou dobu trvat, rozložila jsem si notebook, že si projdu ÚD Občanského parlamentu. Ještě mi ani počítač nenaběhl a dcera s dost vyděšeným výrazem vyšla ze třídy následována rozeběhnutým učitelem, který na mě přes celou chodbu za toho neustálého běhu křičel, že pokud bude moje dcera nemocná, nebude akceptovat žádnou jinou omluvenku, než od lékaře. Na mou výzvu, aby se zastavil, nereagoval….tak jsem za ním jen zavolala, že mi doktorka nenapíše žádnou omluvenku dokud dcera nedovrší osmnácti let věku. Mimochodem, toto téma jsme už řešili několikrát.
Ani nezpomalil, natož aby se zastavil. Všemu přihlížela s vytřeštěným výrazem paní uklízečka. Její slova po opadnutí překvapení byla: „co to bylo?“ a moje dcera jí odpověděla: „můj třídní, a to ještě nevíte, co mi řekl ve třídě.“
A co jí řekl mezi čtyřma očima?
Citace:
„Kdyby to bylo na mě, už by jsi byla vyhozená, zachránili tě obě mistrové, které si tě nemohou vynachválit. Jestli se mi na tobě nebude něco líbit, postarám se o tvé vyloučení ze školy. Máš za čtyři a vypadni!“
Hodil po ní přes lavici sešit a vyrazil ze třídy na již zmiňovaný běh kolem mne.
Uvažovala jsem, zda to mám jít řešit hned a nebo nemám. Jeho chování bylo naprosto neadekvátní k jeho postavení učitele.
Nakonec jsme se domluvili s dcerou, že to nebudeme řešit teď okamžitě, že si prostě počkáme, jak bude pan učitel vůči ní vystupovat v průběhu roku. Měla obavu, že by se po ní o to víc vozil. Což naprosto chápu.
Tak uvidíme, co ukáže čas.
Poslanec Občanského parlamentu
Yvona Zouharová
10,917 zobrazení celkem, 2 zobrazení dnes
