Minulý víkend se nesl v duchu návštěvy v restauraci U Dubu.
S Irenkou a Danielkou jsme se v týdnu domluvily, že zajedeme k Jindrovi na oběd. Samozřejmě jak to chodí čas odjezdu z Pelhřimova a vyzvednutí mé maličkosti a Jitušky se poněkud komplikoval. A samozřejmě za to mohly okolností nepředvídatelné. Jako tankování benzínu, nastavení GPS, atd.
A protože bylo krásně, chtěly jsme spojit příjemné s užitečným, takže cíl jedna Jindra a oběd a cíl dvě koupání.
Cesta nás pomocí GPS sice vedla i s vyhlídkami a okružní jízdou, ale my děvčata jsme se ujistily, že takto je to velice zajímavé, protože po hlavní silnici umí jezdit každý. My milujeme přírodu a ta krajina okolo nás byla famózní. Stalo to za to kochat se a se kochat.
Dojeli jsme skoro včas, akorát byl čas k obědu a výborný mimo jiné jako vždy. Překvapení šéfa kuchyně, takže rizoto.
Po obědě se uvolnila atmosféra a i témata. Probírali jsme věci zásadní, co se Referenda ČSR týkalo, ale třeba i historii a duchovno a fakta a skutky a možnosti co dál a jak to bude nebo by mohlo být. Atmosféra chvílemi byla hustá jako okolní vzduch a chvílemi lehká jak vánek, který si občas pohrával s okolními lístky na stromech. Prostě pohoda, klídek Krásné sobotní rozjímání v duchu dní minulých i budoucích.
Čas utíkal tak nějak rychleji, jako vždy když je člověku příjemně, ale to zná každý jistě z vás. Začaly jsme přemýšlet kam se pojedeme vlastně koupat, Irenka původně chtěla do Českého Švýcarska, ikdyž Česká Kanada je blíž a Jindra navrhl ať zajedeme do Zlaté Koruny, kde je řeka a jez.
Odjížděly jsme od Dubu s plnou hlavou myšlenek i odpovědí . Jely jsme ovšem směrem za novým dobrodružstvím a tak po pár kilometrech, už naší mysl zaměstnávala radost z vody a plavání a koupání a čvachtání. Řeka ani jez nezklamali, byla to nádhera, která se popsat nedá, ani slovo úžas a super to nemohou popsat přesně. Prostě wau! Mraky a mraky úžasných lidí, kteří jsou šťastní a spokojení. Svět, jako by se vrátil o rok a půl zpět, žádný teror a šikana, žádné náhubky a příkazy ani zákazy. Prostě živý svět plný veselých, svobodných lidi a dětí, plno smíchu a radosti takové té lidské, která se více a více ztrácí z našich tváří. Byla to sobota, která se pro mnohé stane chvílí odpočinku a pohody a pro mě a Jitku a Irenku a Danielku se stala návratem do ráje na zemi.
570 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
