Staré moudré přísloví praví, že bez práce nejsou koláče. V dnešní době si to však mnoho novodobých podnikatelů příliš neuvědomuje, protože oni obchodují a většinou nevyrábí. Jenže s čím budou obchodovat, pokud nikdo nebude vyrábět. Nikdo neupeče chléb, z toho plyne, nebude potřeba ho z pekárny přepravit do obchodu, následně nebude co prodat, protože chleba prostě není. Kdo je tedy ve skutečnosti podstatnější pro chod řetězce, obchodník nebo pekař? Z toho plyne, že všechno souvisí se vším. Tedy od zasetí, přes sklizení, umletí, upečení a prodej.
Dnešní potíž je v tom, že jsme konzumní společnost bez vize. Aby obchodník přežil, musí jiní pracovat, aby měl s čím obchodovat a tím si vytvořit zisk. V dnešní době však jakákoliv práce je jakoby bezcenná, potupná a ostudná. Perverzní způsob myšlení. Základy obchodování zmiňuje už Kosfusius někdy před Kristem, ale my jsme tak ješitní, že jsme to ani za 2000 let nepochopili. Nemyslím, si, že by měl obchodník mít ten největší zisk, naopak práce, fyzická práce musí mít největší cenu, už protože šlechtí člověka, ale i z jiných prozaických důvodů.
Vzpomínám na jeden rozhovor s jedním Němcem, velkým podnikatelem v roce 1977. Vyprávěl, jak po válce byl povolen čistý zisk pouze 7% po zdanění, aby se nastartovala ekonomika. Asi na tom bylo cosi dobrého, ten co prodal jedno pivo, zavřel hospodu a ten co jich prodal 100, vydržel. On vydržel, měl 7 hotelů a 26 restauračních zařízení, nebo chcete-li podniků od pivnice až po restauraci. Pár věcí mě naučil, třeba oddělit práci od soukromí, což se dneska zrovna moc nenosí. Ale naše dekadence je právě v tom, že se to nenosí. Vzpomeňte na film sekretářka pana ředitele, ještě černobílý. Ano co je v domě není pro mě. Názorný příklad. Dneska kdekterá sekretářka to řeší přes sex a nikdo se tomu nediví. Špatně!
Takže zase zmíním Konfusia, nechoď na komára s velbloudem! Začít se musí od výroby a je jedno jestli živočišné, nebo rostlinné, nebo technické. Je to fakt jedno, respektive není, musí se začít ode všech těchto výrob. Aby mohla fungovat makroekonomika na všech napojených stupních. To v čem dnes žijeme, je jak já nazývám ,,predátorský kapitalismus,, tedy, tvoje smrt je můj život. Sice se tato poučka do určitého bodu chová, že funguje, ale nakonec opak jest pravdou. Potažmo, normální logikou, který dělník nebo rolník koupí od obchodníka cokoliv, pokud nebude mít příjem. Celé století se osvědčilo, že pilířem ekonomiky je střední třída. Bylo to tak a fungovalo to. Bez akciových společností, bez sroček a podobných nesmyslů.
Pamatujete všichni doby, kdy třeba firma Pelican (kancelářské potřeby) patřila panu Prantlovi a byl jediným majitelem. ČKD, tedy Českomoravská Kolben Daněk, patřil pánům Kolbenovi a Daňkovi. Žádné akciovky nic, prostě majitelé, fyzické osoby. A my se zamotali a nechali spolknout ekonomickým podvodem jak ožebračit drobné akcionáře a někdy ještě navíc s vytěsněním! Prostě predátoři! Vždyť ještě žije a učí mnoho dobrých ekonomů, kteří nejsou poplatní shnilému systému, jako paní doc Švihlíková a paní Šichtářová, pojďme je poslouchat a jít kupředu, dosud jdeme 28 let jen zpátky.
1,547 zobrazení celkem, 2 zobrazení dnes
