První křížová výprava (1095) byla vyhlášena 460 let po dobytí prvního křesťanského města, 457 let po dobytí Jeruzaléma, 453 let po dobytí Egypta, 443 let po prvních muslimských nájezdech na Itálii. 427 let po prvním obléhání Konstantinopole, 380 let po začátku okupace Španělska. 363 let po plenění Francie, 249 let po vyplenění města Řím (!). Po staletích vraždění, zotročování a nucených konverzích křesťanů na dobytých územích. Než křesťané přešli do ofenzívy byly islámem dobyty dvě třetiny tehdejšího křesťanského světa!
V druhé polovině roku 1096 se vydala na cestu rytířská vojska. Jejich veliteli byli především francouzští a normanští velmoži, kteří se na přelomu let 1096–1097 dostali do Konstantinopole, kde složili lenní přísahu císaři Alexiovi. Přísahou se křižáci zavázali navrátit všechna území zpět pod vládu Byzantské říše, za to měli slíbený podíl na kořisti a podporu během výpravy ze strany císaře. Křižáci dobyli Nikáju a porazili Turky v bitvě u Dorylaea, dobyli Edessu a Antiochii a roku 1099 i samotný cíl křížové výpravy – Jeruzalém. 
Následně křižáci porazili seldžucké jednotky u Antiochijského jezera 9.2. l.p. 1098.
2,025 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
