Reklama

Agar III. – příběh pokračuje

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Včerejší odpoledne. Tak to potvůrka chlupatá se zabydlela tak rychle, že si začíná vymýšlet, taktika a vyčůranost mu není ani trochu cizí. Agárek předvedl normální divadelní scénu jak je poslušný, jak se nechá odvolat, jak si zatančí, zacupitá a přiběhne si pro pamlsek na slovo dobrotka. Tak hezky předváděl, nejprve v domě, potom v domě s otevřenými dveřmi, potom i na zápraží a na dvorku, až páníčka oblafnul.

Dnes je jasné, že největší jeho závislostí je poznávání nového, zejména nepřeberného množství pachů, ani maso, ani piškotka a ani páníček nejsou tak důležití. Pachy a pachy a pachy. Až mi to připomnělo scénku robota z filmu Číslo 5 žije, „chci data, data, informace“ a kdy splašeně jezdil po hnihovně a louskal jednu knihu za druhou.

Tak Agárek je něco podobného, ztratí příčetnost ze spousty pachů a šup za pachy. Neposlechli jsme Lucku, aby byl stále na vodítku a mysleli jsme si, ač zjevně poslušný od prvních okamžiků na krátkou vzdálenost, bude odvolatelný. Jenomže on hrál chytrák ušatá jenom hru, aby oblbl páníčka a vyčkal, až páníček půjde vysypat popel na zápraží, otočí hlavu a netrvalo 2 vteřiny nejen, že byl venku, ale u vjezdu na dvůr a hurá na lov pachů. Nic nepomohla dobrotka, pamlsek ani přivolání.

Jenomže Agar je velký cestovatel, nedal se chytit a našněroval si to do koce a dále, při pokusu ho doběhnout to pojal jako hru, než jsem dědek stará doběhl ke stromku, stihl se vyčůrat, počkat na 3 metry a tradá, páníčku to je hra, to koukáš, že? … a dal se do konce na 100 jarních kilometrů.

Cestou jsem dostal 2 výboje z defibrilátoru, trošku padl na zem, a chvíli odpadl na silnici. No co už, pomalu zpátky pro auto a tradá po slepé silnici na kopec do polí k vzdálenému statku s ovečkama. Agárek si udělal procházku skoro 2 kilometry a když jsem přijel ke statku, který prošmejdil, tak čučel na ovečky, co že je to za novinku, kterou nezná. Pak přiběhl k autu, vrtě ocasem jak si hezky vyhrál a skočil do auta, usadil se na  sedačce a jal se koukat z okna a s pohledem tak jedem, ne, páníčku, na co čekáš.

A dnes jen kouká, plný poslušnosti jak na páníčka zase vyzrát a hurá na další procházku poli a lukami. Jenže to má smůlu, tentokrát to už dlouhej špagát jistí.

 1,693 zobrazení celkem,  1 zobrazení dnes

Sdílet příspěvek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Mohlo by vás zajímat

BLOGY AUTORŮ

Tradice, opice?

Když je teda ten Mikuláš, zítra. Marně očekávám nějaké ty

 7,685 zobrazení celkem,  1,177 zobrazení dnes

Číst více »