Reklama

Tlak a výkon – kam nás vlastně vede?

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Dnešní svět je velmi rychlý, mnohdy se nestačíme ani ohlédnout a týden je pryč, měsíc, rok je fuč.. nejvíc je to pak vidět na dětech. Kde jsme ten čas nechali? Prožili jsme ho skutečně tak, jak bychom si představovali, kvalitně?

Blíží se Vánoce, říká se, svátky klidu a míru – je to již pouhá fráze? Jde to vůbec v tomto zrychleném světě takto mít? Tlak na výkon, jak nás ho naučili již ve škole, se nevědomě zapíše do našeho programu a my podle něj potom jedeme na nevědomé úrovni dál a dál, učíme tomu tedy nejen své děti i v domácím prostředí, ale i ona škola dává do vínku tlak na výsledek. Přitom samotné učení nemusí být jen mučením, ale příjemným objevováním světa.

Všichni bychom, jako společnost, rádi, aby děti a mládež byla chytřejší verzí svých rodičů, avšak když se podíváme, jak to vlastně v té dnešní společnosti je, tak nás vlastně mnohé jímá hrůza. „Kdo za to může?“ asi není úplně ta nejlepší otázka, avšak je potřeba se podívat, co je v tomto systému nefunkční, kde je ona příčina. Nu a když se nad tím opravdu zamyslíme v širším pojetí, zjistíme, že je nutné toho opravit velmi mnoho, a to od základu, tedy řešit příčinu nejen důsledek.

Systém, jak jej známe je nereformovatelný, je nutné jej vystavět znovu a daleko lépe, se zaměřením na dílčí otázky v každém sektoru našeho života.

Školství je takový fenomén, který toho pojme spoustu. Ať už jde o žáky či učitele, je zde velký prostor pro tvoření nového a funkčního s ohledem na vývojovou psychologii, protože pokud se nám nepovede systém školství reformovat do takové podoby, aby se ve škole opravdu učilo dovednostem, které v dnešním světě potřebuje každý člověk, z toho marastu se nevyhrabeme ještě velmi dlouho. Chybí zde práce s individualitou, školský systém již tento pojem sice zná, ale praxe je mnohdy nedostatečná. Kritické myšlení, posuzování dle známek a tlak na výkon velmi brzdí intelektuální vývoj dítěte, ne-li ho úplně zazdí při nezdarech, na které je kladen až abnormální důraz. Přitom to nic nevypovídá o tom, jaký člověk vlastně je. Každý má talent na něco jiného, místo jeho rozvíjení, jsou děti nuceni do věcí, které jim nedávají smysl. Přitom se to mnohdy opravdu zlomí povinnou školní docházkou.

Není tedy již načase zamýšlet se nad PŘÍČINOU, abychom pak neplakali nad DŮSLEDKY?

Pro mnohé je právě školství a vzdělávání velmi „bolestivým“ tématem, školou jsme si prošli každý. Každý jeden z nás má svůj pohled, svoje subjektivní prožití, svoje závěry. Pojďme se nad tím společně zamyslet.

Ivona Kopáčová, Tiskový výbor

Vysílání Občanského rádia můžete poslouchat pravidelně každé úterý a středu vždy od 20.00hod. (www.referendum-csr.cz/radio)

 15,397 zobrazení celkem,  1 zobrazení dnes

Sdílet příspěvek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Mohlo by vás zajímat