Bilderberg a Evropská unie Joseph Retinger, jeden ze zakladatelů skupiny Bilderberg, byl také jedním z původních architektů evropského společného trhu a předním intelektuálním šampiónem evropské integrace. V roce 1946 řekl Královskému institutu mezinárodních záležitostí (britskému protějšku a sesterské organizaci Rady pro zahraniční vztahy), že Evropa potřebuje vytvořit federální unii a že evropské země se musí „vzdát části své suverenity“. Retinger byl zakladatelem Evropského hnutí (EM), lobbistické organizace oddané vytvoření federální Evropy. Retinger zajistil finanční podporu pro Evropské hnutí od mocných amerických finančních zájmů, jako je Rada pro zahraniční vztahy a Rockefellerové.
Je důležité poznamenat, že po druhé světové válce pocházely hlavní finance CFR(Council on Foreign Relations-Rada pro mezinárodní vztahy), z Carnegie Corporation, Fordovy nadace a zejména z Rockefellerovy nadace. Kromě Retingera, zakladatele skupiny Bilderberg a Evropského hnutí, byl dalším ideologickým zakladatelem evropské integrace Jean Monnet, který založil Akční výbor pro Spojené státy evropské (ACUE), organizaci věnující se podpoře evropské integrace, a byl také hlavním propagátorem a prvním prezidentem Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). předchůdce společného evropského trhu. Odtajněné dokumenty (zveřejněné v roce 2001) ukázaly, že: „americká zpravodajská komunita vedla v padesátých a šedesátých letech kampaň, aby vytvořila hybnou sílu pro sjednocenou Evropu. Financovala a řídila evropské federalistické hnutí.“
Dokumenty odhalily, že: „Amerika pracovala agresivně v zákulisí, aby dotlačila Británii k vytvoření evropského státu. Jedno memorandum, datované 26. července 1950, dává pokyny pro kampaň na podporu plnohodnotného Evropského parlamentu. Je podepsán generálem Williamem J. Donovanem, šéfem amerického válečného Úřadu strategických služeb, předchůdcem CIA.“ Další „Hlavním nástrojem Washingtonu pro formování evropské agendy byl Americký výbor pro sjednocenou Evropu, vytvořený v roce 1948. Předsedou byl Donovan, v té době údajně soukromý právník,“ a „místopředsedou byl Allen Dulles, ředitel CIA v padesátých letech. Ve správní radě byl Walter Bedell Smith, první ředitel CIA, a seznam bývalých postav a úředníků OSS, kteří se pohybovali dovnitř a ven ze CIA. Dokumenty ukazují, že ACUE financovala Evropské hnutí, nejdůležitější federalistickou organizaci v poválečných letech.“
„S vůdci Evropského hnutí – Retingerem, vizionářem Robertem Schumanem a bývalým belgickým premiérem Paul-Henri Spaakem – bylo zacházeno jako s najatými rukama jejich amerických sponzorů. S americkou rolí se zacházelo jako s tajnou operací. Financování ACUE pocházelo od Fordovy a Rockefellerovy nadace, jakož i od podnikatelských skupin s úzkými vazbami na americkou vládu.“ Evropské společenství uhlí a oceli bylo založeno v roce 1951 a podepsaly ho Francie, Západní Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Nově zveřejněné dokumenty ze setkání Bilderbergu v roce 1955 ukazují, že hlavním tématem diskuse byla „evropská jednota“ a že: „Diskuse potvrdila plnou podporu myšlence integrace a sjednocení ze strany zástupců všech šesti národů Společenství uhlí a oceli přítomných na konferenci.“
Další „Evropský řečník vyjádřil znepokojení nad potřebou dosáhnout společné měny a naznačil, že podle jeho názoru to nutně znamená vytvoření centrální politické autority.“ „Jeden účastník ze Spojených států potvrdil, že Spojené státy nepolevily ve své nadšené podpoře myšlenky integrace, i když v Americe panovala značná nejistota ohledně toho, jak by se toto nadšení mělo projevit. Další účastník ze Spojených států naléhal na své evropské přátele, aby pokračovali ve sjednocování Evropy s menším důrazem na ideologické úvahy a především aby byli praktičtí a pracovali rychle.
Takže na setkání skupiny Bilderberg v roce 1955 stanovili jako primární agendu vytvoření společného evropského trhu. V roce 1957, o dva roky později, byla podepsána Římská smlouva, která vytvořila Evropské hospodářské společenství (EHS), známé také jako Evropské společenství. V průběhu desetiletí byly podepsány různé další smlouvy a do Evropského společenství vstoupily další země. V roce 1992 byla podepsána Maastrichtská smlouva, která vytvořila Evropskou unii a vedla ke vzniku eura. V roce 1994 byl vytvořen Evropský měnový institut, v roce 1998 Evropská centrální banka a v roce 1999 bylo zavedeno euro. Etienne Davignon, předseda skupiny Bilderberg a bývalý komisař EU, odhalil v březnu 2009, že euro bylo diskutováno a plánováno na konferencích Bilderbergu.
Evropská ústava (přejmenovaná na Lisabonskou smlouvu) byla krokem k: vytvoření evropského superstátu vytvoření funkce ministra zahraničí EU a s ní koordinovaná zahraniční politika, přičemž EU převzala křeslo Británie v Radě bezpečnosti OSN, která zastupuje všechny členské státy EU nutí národy, aby „aktivně a bezvýhradně“ sledovaly (NADŘAZOVALY) zahraniční politiku EU stanovit rámec pro vytvoření obranné politiky EU jako doplňku NATO nebo odděleného od NATO vytvoření evropského soudního systému, v němž EU definuje „minimální standardy pro vymezení trestných činů a stanovení trestů“, a vytvoření společné azylové a přistěhovalecké politiky také by předala EU pravomoc „zajišťovat koordinaci hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti“ Právo EU by nahradilo veškeré právo členských států, čímž by se členské státy staly pouhými provinciemi v rámci centralizovaného systému federální vlády.
Ústava byla z velké části sepsána Valéry Giscard d’Estaing, bývalým prezidentem Francouzské republiky v letech 1974 až 1981. Giscard d’Estaing je také členem Bidlerbergovy skupiny, Trilaterální komise, a je také blízkým přítelem Henryho Kissingera, je spoluautorem článků. Smlouva, která byla schválena v roce 2009, vytvořila funkci předsedy Evropské rady, který zastupuje EU na světové scéně a vede Radu, jež určuje politické směřování EU. Prvním předsedou Evropské rady je Herman Van Rompuy, bývalý belgický premiér. 12. listopadu 2009 se konalo malé setkání Bilderbergu, které hostil vikomt Etienne Davignon (předseda skupiny Bilderberg), a jehož součástí bylo: „mezinárodní politici a průmyslníci“, mezi nimi i Henry Kissinger.
Herman Von Rompuy, „zúčastnil se zasedání Bilderbergu, aby se ucházel o evropské místo, a volal po novém systému odvodů, který by financoval EU a nahradil věčné bitvy o rozpočet EU.“ Po svém zvolení předsedou přednesl Van Rompuy projev, ve kterém uvedl: „Procházíme mimořádně obtížnými časy: finanční krizí a jejím dramatickým dopadem na zaměstnanost a rozpočty, klimatickou krizí, která ohrožuje samotné naše přežití; období úzkosti, nejistoty a nedostatku sebedůvěry. Přesto lze tyto problémy překonat společným úsilím v našich zemích a mezi nimi. Rok 2009 je také prvním rokem globálního vládnutí, neboť uprostřed finanční krize byla založena skupina G20; konference o klimatu v Kodani je dalším krokem ke globálnímu řízení naší planety.
Jak bylo naznačeno z úniků z nedávného setkání Bilderbergu v roce 2011 ve Švýcarsku, eurozóna je ve velké krizi a členové Bilderbergu bojují za to, aby udrželi dům ze skla před rozbitím na kusy. Jedním z hlavních témat diskutovaných na setkání 2011 je, že podle investigativního novináře Bilderbergu Daniela Estulina (který má údajně vnitřní zdroje na setkáních, které vynášejí informace, které se v minulosti ukázaly jako docela přesné), se na setkání Bilderbergu diskutovalo o situaci Řecka, která se pravděpodobně bude jen zhoršovat, s dalším nouzovým vyplácením na obzoru, pokračujícími sociálními nepokoji, a možného opuštění eura. V diskusích 2011 byly zmíněny problémy Řecka, Irska a širší globální ekonomiky jako celku. Mezi zástupci Řecka byl mezi několika bankéři a podnikateli také řecký ministr financí George Papaconstantinou.
Mezi mocnými hráči EU, kteří se zúčastnili setkání Bilderbergu 2011, byl první předseda Evropské rady Herman van Rompuy, který byl jmenován prezidentem na základě pozvání na soukromé setkání Bilderbergu v listopadu 2009, na kterém přednesl projev obhajující celoevropské daně, které by EU umožnily nespoléhat se výhradně na své členské státy, ale mají mít své „vlastní zdroje“. Van Rompuy, který již dříve uvedl, že „Rok 2009 je také prvním rokem globálního vládnutí,“ není žádným překvapivým hostem Bilderbergu. Dalšími klíčovými představiteli EU, kteří se zúčastnili zasedání Bilderbergu 2011, byli: Joaquín Almunia, místopředseda Evropské komise Frans van Daele, vedoucí kanceláře předsedy Evropské rady Van Rompuye Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise a samozřejmě Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky.
Stejně jako u každého setkání je zde oficiální seznam účastníků a pak jsou tu ti účastníci, kteří se účastní, ale jejichž jména nejsou uvedena v žádné oficiální zprávě. Na setkání Bilderbergu 2011 některé zprávy naznačují, že mezi účastníky, jejichž jména nebyla uvedena, patřili: Generální tajemník NATO Anders Rasmussen, což není překvapivé, vzhledem k tomu, že generální tajemník NATO byl obecně přítomen na každém zasedání, José Luis Zapatero -španělský premiér, Angela Merkelová – německá kancléřka, Bill Gates – spolupředseda Nadace Billa a Melindy Gatesových a bývalý generální ředitel společnosti Microsoft, Robert Gates – odcházející americký ministr obrany.
Angela Merkelová se údajně v minulosti účastnila setkání, což by její účast učinilo méně než překvapivou. Na nedávném setkání představitelé EU diskutovali o potřebě, aby EU podnikla „masivní uchvácení moci“ tváří v tvář masivní ekonomické krizi, které čelí Evropa a vlastně i svět. Bez takového uchvácení moci by se euro a vlastně i samotná unie pravděpodobně zhroutily; scénář klatbou všeho, čeho se skupina Bilderberg pokusila dosáhnout ve své 57leté historii. Cílem, jednoduše řečeno, by bylo, aby EU dohlížela sama na sebe a na národy Unie, s možností trestat národy za nedodržování pravidel, a jak jeden Bilderberg údajně uvedl na setkání: „Směřujeme k formě skutečné ekonomické vlády.
Nyní, zatímco toto tvrzení nemůže být nezávisle ověřeno, existuje mnoho dokumentů ve veřejných záznamech, že několik evropských účastníků setkání mohlo takové prohlášení snadno učinit. Před zasedáním prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet uvedl: „Vlády by měly zvážit zřízení ministerstva financí pro region 17 měnových zemí, protože blok bojuje o zvládnutí krize státního dluhu v celém regionu.“ Trichet se zeptal: „Bylo by v ekonomické oblasti, s jednotným trhem, jednotnou měnou a jedinou centrální bankou, příliš odvážné uvažovat o ministerstvu financí Unie?“ Dále v souladu s touto myšlenkou a s myšlenkami předloženými na setkání Bilderbergu ve prospěch „uchvácení moci“ Trichet řekl, že podporuje: „dát Evropské unii pravomoc vetovat rozpočtová opatření zemí, které ‚škodlivě zbloudí‘, i když by to vyžadovalo změnu smluv EU.“
Takové ministerstvo financí by podle Tricheta „vykonávalo přímou odpovědnost přinejmenším ve třech oblastech“: Ty by zahrnovaly „za prvé, dohled nad fiskální politikou a politikou konkurenceschopnosti“ a „přímou odpovědnost“ za země ve fiskální tísni, řekl. Také by vykonávala „všechny typické povinnosti výkonných složek, pokud jde o integrovaný finanční sektor unie, aby doprovázela plnou integraci finančních služeb, a za třetí, zastoupení konfederace unie v mezinárodních finančních institucích“. Belgický premiér Yves Leterme podpořil takovou myšlenku „evropské hospodářské vlády“, když uvedl: Myšlenka posílené hospodářské vlády byla předložena a bude pokračovat v pokroku. Nakonec se Evropská dluhová agentura nebo něco podobného stane realitou. Jsem o tom přesvědčen. Je to o finanční stabilitě Evropy a není to ideologická debata o federalismu. Já sám jsem federalista. Větší integrace a hlubší integrace jsou však jednoduše logickými důsledky existence jednotné měny. To samozřejmě není překvapivé, když vezmeme v úvahu, že Letermeho předchůdcem je Herman van Rompuy, bývalý účastník Bilderbergu a prezident EU, tvrdohlavý zastánce „ekonomické vlády“ a „globálního vládnutí“. Plány na „ekonomickou vládu“ vyžadují silný závazek jak Francie, tak Německa, což může vysvětlit údajné vystoupení Merkelové na Bilderbergu. V březnu 2010 vydaly německá a francouzská vláda návrh nástinu, který by „posílit koordinaci finančních politik v EU.“
Plán, který viděla německá publikace Der Spiegel, „vyzývá ke zvýšenému sledování konkurenceschopnosti jednotlivých členských států, aby bylo možné v případě problémů včas přijmout opatření.“ Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker v reakci na tento plán uvedl: „Potřebujeme evropskou ekonomickou vládu ve smyslu posílené koordinace hospodářské politiky v rámci eurozóny.“ V prosinci 2010 německý ministr financí Wolfgang Schäuble uvedl, že: „Za 10 let budeme mít strukturu, která bude mnohem silnější než to, co se popisuje jako politická unie.“ Jak informoval německý tisk na začátku roku 2011, Německo a Francie byly rozděleny v několika aspektech takové „ekonomické vlády“.
Nicméně, jak uvedla Merkelová: „Očividně jsme diskutovali o otázce ekonomické vlády po dlouhou dobu,“ a že „to, co si v současné době představujeme, je dalším krokem tímto směrem.“ Rozdíly mezi těmito dvěma přístupy jsou však především následující: Francie by dala přednost tomu, aby se Evropská rada, která se skládá z hlav států a vlád členských států EU, změnila v jakousi ekonomickou vládu. Vzhledem k tomu, že zpočátku by se projekt zapojil pouze z členských zemí eurozóny, nazvala francouzská ministryně financí (a bývalá účastnice Bilderbergu) Christine Lagardeová tento projekt „16 plus“.
Němci jsou zaměřeni na úplně jiné věci. Preferovali by, aby byl současný záchranný fond v roce 2013 nahrazen takzvaným Evropským mechanismem stability. Podle tohoto uspořádání by se finančně vyčerpané země musely na oplátku za jakoukoli pomoc podrobit přísnému režimu snižování nákladů. Mario Draghi je bývalým prezidentem italské centrální banky a také členem představenstva Banky pro mezinárodní platby – BIS (centrální banka světových centrálních bank). V rozhovoru zveřejněném na webových stránkách BIS v březnu 2010 Mario Draghi uvedl, že v reakci na řeckou krizi: „V eurozóně potřebujeme silnější správu ekonomických záležitostí, která zajistí koordinovanější strukturální reformy a větší disciplínu.“ Mario Draghi se také zúčastnil konference skupiny Bilderberg v roce 2009. Asi nepřekvapí, že Mario Draghi byl podporován ministry financí eurozóny jako nástupce Jeana-Clauda Tricheta v Evropské centrální bance, který odstoupil v říjnu 2011. Je jisté, že cíl „evropské hospodářské vlády“ bude pokračovat i v nadcházejících letech, zejména s ohledem na pokračující hospodářskou krizi.
Jak uvedl Dominique Strauss-Kahn, odchozí výkonný ředitel MMF a dlouholetý účastník Bilderbergu: „Krize je příležitost.“ Bilderberg, i když není v žádném případě všemocný, udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil kolapsu eura nebo konci Evropské unie. Bilderberg konec konců, od samého počátku učinil „evropskou integraci“ jedním ze svých ústředních cílů. V oficiálním životopise zakladatele Bilderbergu a dlouholetého předsedy prince Bernharda byla skupina Bilderberg připsána jako: „rodiště Evropského společenství.
Elitáři a mocné korporace provedou konečný převrat s cílem zlikvidovat individuální lidskou volbu, národní státy a jejich kulturu a cokoli, co připomíná demokratická práva nebo procesy. Tuto lest používají všechny totalitní režimy! Ideologie sociální spravedlnosti je Trojským koněm globalistických plánů na absolutní totalitní nadvládu! V České vládě a na hradě se vystřídalo už mnoho vlastizrádců kteří přisluhují zločinecké organizaci EU. Dnes vidíme kde je zločinecká organizace EU v roce 2025, stále plní cíle Agendy 21 a Agendy 2030!
Zdroj:https://www.bibliotecapleyades.net/sociopolitica/esp_sociopol_bilderberg_35.htm
David Vrána, poslanec Občanského parlamentu
38,280 zobrazení celkem, 108 zobrazení dnes
