To, že se venkov v naší zemi hodně změnil, to jistě uzná každý. Jaký býval život na venkově v době nedávno minulé, jaký je dnes a jaký zřejmě bude? Ve stručném souhrnu si proberme několik pravd a faktů o venkově jako takovém. Připomenu i plány vlád minulých i dnešních. Co bude dál s venkovem?
Jaký býval venkov?
Obyvatelé venkova většinou pracovali v zemědělství či lesnictví, menší počet dojížděl za prací do přilehlých měst. Charakteristické pro venkov bývalo u každého stavení množství pobíhající drůbeže (slepice, kachny, husy), králíci v králíkárnách, štěkající pes, kočky, někdo měl i kozu či kravku a v mnoha staveních (většině) býval ve chlívku i vypasený pašík a zabijačka bývala běžnou praxí. V téměř každé vsi si lidé postavili v tehdejší AKCI Zet prodejny, samozřejmě zdarma jen z dodaného materiálu (vždyť to byla JEJICH prodejna a lidé na ně bývali hrdí), které poté provozovala většinou JEDNOTA. Základních potravin bylo na výběr dost. Také Pohostinství bylo téměř v každé vsi a lidé do hospody chodili, popovídat si o čemkoli u pivečka i s cigaretkou, to nebývalo ničím výjimečným. Také lékařská dostupnost bývala na slušné úrovni a ve větší obci býval lékař běžným standardem. Do města a zpět se hromadnou dopravou dostalo bez potíží a vícero spoji. Lidé bydleli v domech rodinných, po rodičích, nebo nově postavených a zájem o život na venkově tehdy byl. Někde se postavil i bytový dům (zvaný bytovka) většinou od St. statku nebo JZD, pro své zaměstnance. Soused souseda znal dobře, vzájemná pomoc bývala běžnou praxí. Sportovní akce (většinou kopaná, ale i jiné) bývaly běžné stejně jako víkendové taneční zábavy a pod. Bývala soudružnost lidí i vzájemná ohleduplnost. Zkrátka venkov žil.
Jaký je venkov dnes?
Obyvatelů rapidně ubývá, žijí zde většinou domorodci často v důchodovém věku, mladých rodin ubývá (jdou za pohodlnějším životem ve městě), možnost zaměstnání je mizivá, a to i díky krokům našich polistopadových vlád, které jimi bylo, nejen zemědělství (tehdy na velmi dobré úrovni), téměř zlikvidováno. Také s dopravní obslužností je to spíše katastrofa pro stávající občany jako např. k lékaři či obyčejný běžný nákup alespoň základního. Kde se dnes u stavení vidí ona drůbež, koza či vepřík? Také onu venkovskou zabijačku dnes uvidíme jen vzácně, a proč? Díky krokům vládnoucích představitelů se dnes ani nikomu dvakrát do chovu nechce – povolení, evidence, veterina a také s krmením to je dnes jinde. Kdo by dnes krmil prase či kachny bramborami a šrotem? Dnes je jen možnost krmných směsí, ale poněkud dražších. Vždyť už ani ty králíky moc lidí nemá, opět směsi + veterina a očkování, evidence atd. Obchodů ubývá, zavírají z důvodu ne-ekonomických stejně jako ony hospody, za vše je třeba poděkovat vládním úředníkům za plnění jejich předvolebních slibů – Podpora venkova, podpora drobných podnikatelů, podpora zemědělství atd. atd. Proto se také venkov vylidňuje, domy kupují tzv. lufťáci k rekreaci a odpočinku. Často znepříjemňují život místním, místo aby se přizpůsobili, není to tak? Všechny tyto vládní kroky jsou tedy takovým poděkováním a odměnou všem těm lidem, kteří udržovali okolní krajinu, živili celý národ (zemědělství bylo soběstačné), dnes těm zbylým lidem navíc zvýší daně z nemovitostí pořízených za již jednou zdaněné peníze (nejen venkov), zakazují jim topit, jak říkají fosilními palivy, ale přijatelnou náhradu nemají? Zdraží se i energie a vše pro běžný život, a tak tedy, ať živoří? Udělalo se i spoustu chyb, v zemědělství také, neříkám, že vše bylo 100 %, ale dnes se musí dovážet vše, protože naše se nedostává. Tím se tvoří závislost na cizině a tím i cizí moci, která nám již diktuje, co máme a nemáme činit. A dnešní lidé nejen v obcích? Nemění se spíše k horšímu, kdy začíná převládat sobeckost, závist, zlo i naschvály? Kam to vše spěje?
Pro odlehčení přidám jeden zážitek týkající se jednoho domorodce (bydlící v zem. usedlosti statku) a jeho novým sousedem (lufťákem, který koupil starší dům vedle), kterému jsem byl před lety svědkem, arogantně pravil: „Dobrý den sousede, budete MUSET něco udělat s tou vaší havětí, jezdím sem si odpočinout po celém týdnu a tady nás budí váš kohout, který řve od božího rána, pes stále štěká, kejhá a kdáká to tu celý den, a ještě pustíte to páchnoucí čuně!“ (nechával ho občas proběhnout). „Takto by to dál nešlo a budu si ztěžovat!“ -Jak reagoval místní? – „Víte co, vážený Dr., běžte si stěžovat, kam chcete, když se vám to tu nelíbí, tak si kupte chalupu na Vinohradech a tam vás slepice budit nebudou.“ Toto mu s ledovým klidem pověděl, otočil se a odešel. No, lufťák ještě cosi zabrblal a zalezl do domu. Jak to dopadlo? Do půl roku měl domorodec nového a prý skvělého souseda. Jak se říká – vše je v lidech samotných. Jedno mi to připomíná – chování dnešních migrantů diktující si podmínky zde u nás i v celé EU? Není to nikomu také divné? Jako host si klást požadavky?
Jaký asi bude venkov v dalších letech?
Co nastane až ti staříci dožijí? Mladí se na venkov moc nehrnou a možnost práce je minimální. Dopravní obslužnost žalostná, starým lidem navíc jsou schopni sebrat i ŘP za nějakou banální příčinu, návštěva lékaře je pro ně potom velikým problémem stejně jako obchody. Stanou se z vesniček jen obce duchů? Nebo snad jen rekreační zóna přes zimu vylidněná? Bude to rájem trestné činnosti nejrůznějších druhů? Kladu si otázku: Jak tedy budou vypadat menší obce v naší zemi za několik let? To je velká neznámá.
Přitom OP ve zpracovaných reformních bodech i tuto problematiku řešilo a o lid na obcích by opět nebyla nouze a venkov by opět žil včetně zájmu mladých rodin.
! KDYŽ SE CHCE – ŘEŠIT LZE VŠE !
Ladislav Macháč, poslanec Občanského parlamentu
28,227 zobrazení celkem, 4 zobrazení dnes
