Věřím, že se mnou budou mnozí z vás souhlasit, že v této poněkud chaotické době, je třeba si alespoň sem tam připomenout důležité milníky naší historie, na kterých je zcela jednoznačně vidět láska k vlasti a pronárodní smýšlení občanů naší země. Mezi jeden takovýto milník rozhodně patří výstavba naší Zlaté kapličky. Docela by mne zajímalo, zda název Zlatá kaplička vám, čtenářům Občanského týdeníku, vůbec napoví, o čem si budeme dnes povídat.
Pokud jste si pod pojmem Zlatá kaplička představili naše Národní divadlo, máte samozřejmě pravdu. Tak si o něm něco málo povíme….
Roku 1865 skupina kolem Sladkovského, Tyrše, Nerudy a Hálka vyzvala třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla. Jeho návrh pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 se započaly stavební práce.
Základní kámen, respektive několik kamenů, které byly dodány z různých částí naší země, pro stavbu Národního divadla, byl slavnostně položen v tehdejším Prozatímním divadle současně s uvedením premiéry opery Dalibor od Bedřicha Smetany. Tento akt se konal 16. května roku 1868 za veliké účasti občanů – odhaduje se přítomnost přibližně 100 až 150 tisíc lidí.
Do schránky základního kamene pocházejícího z lomu Kaménka u Louňovic, označeného číslem 3, byly umístěny zakládací dokumenty. Kromě základních kamenů bylo rovněž slavnostně uloženo pouzdro s prstí z Plavského mohylníku, jenž je jedním z nejrozsáhlejších předkřesťanských pohřebišť v Čechách. Večerní slavnostní premiéry Dalibora v Novoměstském divadle se účastnili jen vybraní hosté.
Do konce roku 1868 byly vystaveny základy a střecha byla dostavěna v roce 1877. V roce 1873 probíhaly soutěže o výzdobu Národního divadla pod dohledem a vedením Sladkovského. Témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce a také se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje pospané v Rukopisech (Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský).
Obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (navazující tematicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako „Umění generace Národního divadla“. Na výtvarné výzdobě divadla se podíleli zejména Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Antonín Pavel Wagner, Václav Brožík a Julius Mařák.
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa, a to premiérou Smetanovy Libuše, komponované již začátkem sedmdesátých let pro tuto slavnostní příležitost. Prvním ředitelem divadla byl jmenován operní zpěvák a pedagog Jan Nepomuk Maýr. Odehrálo se v něm dalších jejích jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Bohužel uprostřed těchto prací, dne 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil střechu, hlediště i jeviště divadla a dokonce i oponu od Františka Ženíška.
Požár Národního divadla byl tehdejšími občany chápán jako „celonárodní katastrofa“. Vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní bylo vybráno neuvěřitelných milion zlatých. Obnovené divadlo bylo znovu otevřeno dne 18. listopadu roku 1883 představením Smetanovy opery Libuše. Novým ředitelem Národního divadla se stal spisovatel František Adolf Šubert.
Ještě se s vámi podělím o pár zajímavostí, týkajících se naší Zlaté kapličky:
- Základní kámen Národního divadla byl tedy položen 16. května 1868. Legenda praví, že mezi kameny je zazděn soudek se svěcenou vodou, kterou křtil sv. Cyril Slovany.
- Při poslední přestavbě 80. letech minulého století prý Josef Kemr vylezl za pomoci dělníků do vysoké výšky a tam umístil tři zlaté hřebíky. Jeden se svým jménem, druhý s manželčiným jménem a třetí s operním pěvcem Bronislavem Chorovićem.
- Národní divadlo má tři opony. Železnou pro případný požár, slavnostní zdobenou malbami Vojtěcha Hynaise a červenou pro běžné používání.
Když tenkrát byli občané schopni se semknout a složit se na výstavbu Zlaté kapličky, a to ne jednou, ale hned dvakrát…..budeme i my jednou schopni se semknout a vystupovat jako jeden národ s jednou společnou myšlenkou pro zachování naší národní integrity?!
Pár z nás už s tím začalo a vy ostatní se můžete taky zapojit….není to o egu, ale o tvůrčí práci. Postavili jsme základy a postupně stavíme zdi. Čím více nás bude pracovat v jednotě společné myšlenky a v pronárodním zájmu, tím rychleji vystavíme tu naši „zlatou kapličku“ k obrazu svému a pro naše budoucí generace uchováme naši vlast, jakou ji budeme chtít MY OBAČNÉ, a ne k obrazu těch vlastizrádců, kteří ji zaprodávají a ženou do záhuby.
Předseda Personálního výboru, Yvona Zouharová
OBČANSKÝ PARLAMENT (obcansky-parlament.info)
Zdroje: Národní divadlo – Wikipedie (wikipedia.org) , Zlatá kaplička – Národní divadlo – Náš web je o historii Národního divadla, přezdívaného jako Zlatá kaplička. Najdete u nás zajímavosti o divadle, jeho historii, architekturu a celkové fungování. Objeví se zde i první představení nebo zmínka o prvních hercích a současném souboru a vedení. (wordpress.com)
28,067 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
