26.12.2023 byla uvedena v TV „pohádka – Jak panevropan Pjotr Fijalovič lhal“. Chybělo mu už jenom zrcátko, které měl Ivánek v pohádce Mrazík a zpíval si písničku ,,Když se kouknu na sebe, tak se musím pochválit…“ Panevropana, učitele jsem neposlouchala, stačilo si přečíst tučný tištěný úvod v článku, který celý projev otiskl.
Pohádky mají rádi děti i dospělí. Můžeme je rozdělit např. na staré, klasické a moderní (někdy až moc moderní), záleží, v které době byly natočeny. Traduje se, že v pohádkách nám byla ukázána mnohá moudra. Je na každém z nás, jak si jednotlivý děj přebere. Stává se, že v pohádce, kterou jsme viděli mnohokrát, nacházíme ta moudra… znovu, předtím jsme je nevnímali.
Stejně jsem to měla s pohádkou Lotrando a Zubejda, kterou jsem vlastně jenom poslouchala na PC během domácích prací a najednou jsem slyšela, že jsou tam ta moudra zapadající po 26 letech do dnešní neuvěřitelné doby.
Tedy, negramotný otec loupežník pro samou loupežnickou práci, neměl čas na výchovu svého synka a zjistil, že jaksi odrostl. Trvá na tom, že i tak musí začít chodit do školy a zpívá spolu s loupežníky písničku ,,…Bude to lotr intelektuál…“. Dá ho do klášterní školy a chce z něj mít flanďáka (kněze). Ve škole bylo řečeno, že je to studium za hodně peněz a mohou si ho dovolit jenom bohatí.
V pohádce je mnoho dalších vtipných hlášek, které sedí do dnešní doby, např. doktor je ten, co má před jménem Dr.
Z loupežnického synka se stane na konec učitel.
Jitka Uhrová, Vnitřní výbor OP
Lotrando a Zubejda je bulharsko-francouzsko-česká koprodukční filmová pohádka režiséra Karla Smyczka z roku 1997. Děj je založen na motivu pocházejícího ze dvou pohádek z knihy Devatero pohádek Karla Čapka (konkrétně: Druhá loupežnická pohádka a Velká pohádka doktorská). Film byl v českých kinech premiérově uveden 11. září 1997.
