Dnes už snad každý narazil v případě zdravotních problémů na to, že doktorem, kterého se svým problémem navštívil, mu byly předepsány pilulky na to či ono…bez jakéhokoliv zájmu, co může být jeho těžkostí příčinou. Jinak řečeno…neřeší se příčiny vzniku obtíží, ale jen se pilulkami, injekcemi či operacemi „léčí“ až důsledky.
Stejně tak to bylo v případě mé nezletilé dcery. Když jí bylo patnáct let, byla venku s přáteli a najednou se rozezvonil telefon a v něm rozechvělý hlas dcery…
„Mamiii, já jsem asi nějak blbě pohla nohou a teď se na ní nemůžu postavit a strašně to bolí.“
Sedli jsme do auta a dojeli si pro ni. Doma se malinko uklidnila, nohu jsme stáhli a zaledovali. Dle popisu jí vyskočilo koleno na pravé noze. Hned druhý den jsme šli k lékaři, tam bylo zjištěno, že jí vyskočila čéška, ale že se srovnala sama, že to jistě je bolestivé, ale ne nebezpečné, pokud se to ovšem nebude příliš často opakovat. Pak by bylo prý vhodné řešit plastikou kolene. Dostala ortézu a nohu měla nechat pár dní v klidu. Bolest i otok ustoupil, a tak nějak se opatrně zase vrátila do běžných aktivit.
Po asi roce se jí to stalo znovu a proces s ortézou a klidový režim se opakoval už bez asistence doktora. Zvládli jsme doma sami. V letošním roce se ale začalo koleno stavět na zadní a vyskakovat častěji. Takže jsme opět navštívili ortopeda a byly nám vypsány papíry na CT předoperační a řečeno, že pokud nechce, aby se jí to utrhlo docela, bude potřebná operace. Vzali jsme si čas na rozhodnutí. A začali hledat jiného ortopeda.
Proč? To pochopíte přečtením druhé části této trilogie :) Jedná se totiž o toho samého doktora :)
Nakonec se nám podařilo jednoho najít na doporučení a při návštěvě v jeho ordinaci jsme se obě nestačily divit. Tento pan LÉKAŘ totiž hledal příčinu. O operaci vůbec nemluvil. Prohlédl dceru důkladně, nohu jí zafixoval tejpy a zároveň ji naučil, jak si nohu má sama zafixovat. Předepsal jí rehabilitace pro správné zpevnění a k tomu ortopedické vložky do bot, které ji budou bránit uhýbat té noze, čímž si vlastně problémy zhoršovala, protože měla strach, aby jí opět to koleno nevyskočilo. K tomu jí doporučil, aby si vyčistila i hlavu, že je na ní vidět, že má starosti. Dcera toto všechno komentovala slovy: „Vy máte věšteckou kouli?“
Dceři se neskutečně ulevilo, že se to dá řešit takto neinvazivně a nemusí se bát operace. Já byla také spokojená a nejen s řešením, které nám bylo nabídnuto, ale i celkovým přístupem pana LÉKAŘE. Byl srdečný, lidský, chápavý a skutečně hledal původ všech potíží a nechtěl „radikálně“ řešit pouze následky.
Za to mu patří můj neskonalý dík. Zjištění, že jsou ještě LÉKAŘI, kteří skutečně léčí, mne neskutečně potěšilo. Není všechno ztraceno, vážení…. :)
14,592 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
