Taky máte rádi telecí řízek, medailonky, hamburger nebo jiné hovězí (no i vepřové či kuřecí) delikatesy?
Víte, jak pečlivě je o váš kousek na talíři postaráno? Já bych řekla, že nadmíru. Zvláště pak je dobře postaráno o ten
váš kus žvance již od svého zrodu – tedy narození jedince, který vám následně umožní si vychutnat váš kus žvance.
No a jak to tedy je s tou šťastnou krávou?
Tak když se narodí takové malé tele, tak ihned dostane místo láskyplného pomlaskání své mámy něco jako občanku – takový malý čip, který ho bude doprovázet celý jeho (krátký) život. Už od této chvíle je pro něho život přímo naplánován.
Díky sledovacímu zařízení se pravidelně mapuje, kde se telátko pohybuje, co konzumuje, jak roste a přibírá, dokonce se zařízení dozví, kde ho zaujala nějaká rostlina. Pokud je to kravička, tak se zmapuje i to, jaké má vemínko, kdy se při jeho naplnění kravička k strojovému mazlení valí. Pak už jen stačí nastavit správně to krmítko, které dá každému telátku, býčku či kravičce pěkně zpracované žrádýlko.
Pokud pak na pastvinu radostně vyletí, musí si dát pozor na vysoké napětí. Ta občanka je stále aktivní a provádí s kravičkou různé divy. Pokud pak k večeru impuls obdrží, tak startuje do těch svých hovězích nádrží. Cestou domů je už další chod připraven a to podle toho, kolik ten jedinec nasbíral na louce rostlinek. Pokud jich bylo trochu méně, než vyžaduje předpis hmotný, pak dostane ještě trochu té hmoty. Pokud však kravička to přepískla, nedostane už nic do toho svého tělíčka. No přece musí správné parametry mít, aby ten hovězí steak chutnal zákazníkovi co nejlíp.
A tak to jde ze dne na den, až přijde ta radostná chvíle, že život je naplněn. Jednoho dne je kravička, býček či telátko zváženo, změřeno a zkontrolováno, aby mohlo vyjet na svou cestu poslední. Dostane list výstupní a do společného vozu nastoupí. Se všemi životními údaji pak jede k dalšímu konání. To konání je však poslední, kdy uvidí své kamarády. Odevzdá lístek cestovní a pak už jen tečka poslední.
No a ten, kdo si tu šťastnou krávu vychoval, vykrmil a na poslední cestu poslal, dostane od „nejvyššího“ úřadu další motivaci – takovou tu zemědělskou dotaci. A když by náhodou se ten lístek cestovní ztratil cestou necestou, pak ten chovatel nedostane žádnou odměnu, ale zaplatí za tu „zpronevěru“ velikou.
A tak to máme celkem jasné u těch našich domácích zvířátek. Je jen takovou malou otázkou k zamyšlení, copak se může v budoucnu změnit? Není to jen zkouška dočasná, jak funguje taková e-občanka?
Jako že se bez ní nenajíte, nezabydlíte, své děti nenakrmíte? Není to jen krůček malý k tomu lidskému ovládání?
Tak až budete jíst ten svůj delikatesní kousek v restauraci, vzpomeňte si na to, co muselo být vše užito, aby vám tak skvěle chutnalo. Je jasné, že k tomu je potřeba i dobrého kuchaře, ale ten základ – to musí být na té farmě.
A pokud vám spoustu věci tímto čtením došlo, máte ještě čas to napravit, do Občanského parlamentu nastoupit.
www.obcansky-parlament.info
Hana Wilczková
poslanec Občanského parlamentu
7,270 zobrazení celkem, 2 zobrazení dnes
