Vánoční policejní besídka a profesní čest

Vážení členové odborových organizací a ostatní příslušníci bezpečnostních sborů, ale zejména policisté. Už jste dostali pozvánku na policejní vánoční besídku? Ne? Pravda, letos proběhlo pozvání prostřednictvím médií, takže jste někteří srdečnou pozvánku mohli přehlédnout. Nevadí, díky technice je k nahlédnutí zde:

https://www.novinky.cz/krimi/456398-tuhy-komarek-a-slachta-se-pred-vanocemi-sejdou-u-soudu.html

Všichni jste srdečně zváni. A to už je co říci, vždyť Vás mělo být k 1.11.2017 téměř 42 tisíc. Pravda, necelé 2.000 mužů a žen do uniformy policie stále hledá, ale i 40.000 je slušný počet. Justiční budova takový počet nepojme, ale horní část Václavského náměstí by byla docela zaplněná a na chvíli snad i s nulovým nápadem trestné činnosti či jiného protiprávního jednání. Příprava takové akce je velice náročná. V tomto případě lze za počátek označit datum 12.4.2014, kdy byl policejním prezidentem jmenován Tomáš Tuhý.

Po seznámení se s úřadem a prázdninách následoval 16.10.2014 ohňostroj ve Vrběticích. Zřejmě i na počest Jaromíra Tkadlečka, kterého policejní prezident jmenoval ředitelem Krajského ředitelství policie Zlínského kraje. Ačkoliv Jaromír Tkadleček nezvítězil ve výběrovém řízení, konečné slovo při rozhodování má služební funkcionář. Co na tom, že oba funkcionáři měli tehdy svá bydliště 350m vzdušnou čarou vzdálená. Rozhodují přece schopnosti a dispozice, odbornost a erudovanost. A o těch všechny Jaromír Tkadleček přesvědčil, když se pro velký úspěch ohňostroj ve Vrběticích opakoval. Přesně to bylo 3. prosince 2014, tedy před Mikulášem. Jako bonus bylo evakuováno 430 obyvatel okolních obcí. Když nadílka, tak se vším všudy, ať si to daňový poplatník užije. Aby stát usnadnil policii situaci, rozhodla vláda o početním posílení armády, která zajišťovala ostrahu vnějšího perimetru. Policie by tento úkol zvládla jen s vypětím všech sil a zřejmě na úkor bezpečnosti občanů.

Přesunuli jsme se do roku 2015, kdy se po kapkách policistům vracely peníze odebrané oceněným ministrem financí Miroslavem Kalouskem a pokračovala sanace škod způsobených předchozím amatérským vedením ministerstva vnitra investigativním reportérem. Stále dominovaly Vrbětice, kromě toho policie začala provádět intenzivně kontroly podobných skladovacích „zařízení“. Do toho přišla další zatěžkávací zkouška v podobě migrační krize a nutnosti operativně řešit z toho plynoucí úkoly. Na podzim roku 2015 se Tomáš Tuhý na veřejnosti začal objevovat v kožené bundě. A téměř současně zaznělo z médií slovo Vidkun. Přesně 13. října 2015. Avšak veřejnost, která byla předtím seznámena s klientelismem na nejvyšší vládní úrovni, přijímala informace způsobem až spotřebitelským. Bataclan. Slovo, které obletělo celý svět 13. listopadu 2015. Brutální a zákeřný teroristický útok proti nevinným lidem. Terorismus. Slovo, které se opět stalo součástí slovníku politiků. Ani česká policie nemohla zůstat sedět s rukama za zády. O necelý týden později byla Praha dějištěm finále tenisového Fed Cupu. O2 arénu střežili policisté se samopaly v neprůstřelných vestách. Běžný občan byl snad klidnější. Přítomní policisté nikoliv. Věděli, že jejich více než 300 kolegů neprůstřelné vesty v té chvíli nemělo k dispozici. Protože někdo ve funkci zcela selhal nebo nezvládnul řešení situace. U policie nic neobvyklého. Tuto skutečnost následně potvrdila kontrola nařízená ministrem vnitra. Podzim roku 2015 odlehčil svým eskamotérským kouskem opět Jaromír Tkadleček, který před plným sálem policistů demonstroval, jak dokáže z láhve vody Rajec udělat Kofolu. Protože se jednalo o umělecké číslo světové úrovně, nemohlo uniknout pozorností médií. Kromě toho byl 28. října 2015 do hodnosti brigádního generála povýšen Zdeněk Laube.

Přišel rok 2016. Policejní prezident odstartoval na konci ledna velkolepou roadshow, kdy neváhal objet celou zemi a zvěstovat policistům světlé zítřky. Nikdo Vám nedá tolik, kolik já Vám slíbím. Světlo světa na konci jara téhož roku spatřilo jezulátko jménem Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020. O rok později mu však byla diagnostikována mírná retardace a koncepce byla prodloužena do roku 2022. Patrně za to mohla návštěva čínského prezidenta a s ní spojené události. Nebo spíš zaneprázdněnost TOP managementu, který od počátku roku 2016 usilovně pracoval na reorganizaci, která byla později nazvána pouhou „organizační změnou“ a znamenala podle slov nejvyšších představitelů policie pečlivě připravené a dlouho komunikované sloučení ÚOOZ a ÚOKFK. Připravovaná změna prosákla „tradičně“ v české kotlině nejprve do médií, aby vzniklé spekulace byly komentovány a vyvraceny a nakonec se vše stalo realitou. Následovalo obnažení stavu české policie. Mediální přestřelky a výpady se stupňující intenzitou a téměř kolaps v přímém přenosu, kterému „zabránil“ ministr Chovanec. V roli „Spasitele“ vystupoval sebejistě, avšak nikoliv důvěryhodně (rychlostudium v Plzni, následně medializovaná koupě bytu a poté rychlý nákup speciálních Jaguarů pro policii). Za podpory představitelů odborů, vysloužilého starého zbrojnoše a tehdy ještě aktivního plukovníka v činné službě nakonec vše dobře dopadlo. A mediální m…y (slovy Ivana Horníka) měly hody. Opravdu ta média dají člověku zabrat a prostý služebník boží se snadno zapomene a překročí ve slabé chvilce rychlost v obci o více než 50km/hod. – i policejní prezident. Nakažlivá je nemoc policejních prezidentů – přílišná rychlost. Ale lepší než černý kašel. Ze zdravotních důvodů na podzim opustil policii i generál Laube.

V záplavě informací veřejnost ani nestačila vnímat jména vysokých policejních důstojníků, kteří se na stránkách médií střídali jako apoštolové na orloji. Karel Kadlec, Roman Petrůj, šéf GIBS Ivan Bílek, Jiří Jach (za kterým stál skálopevně Jaroslav Vild), Milan Pospíšek, Tomáš Uličný z GIBS, o dva roky dříve zmiňovaní Bedřich Koutný a Jaroslav Vaněk ze Zlína. Špičky ledovce osudného pro Titanic? K dovršení všeho jsme se dozvěděli, že policejní prezident se postaral o svého tchána i švagra, kteří pracují pro policii do roztrhání těla. Nepotismus v přímém přenosu a dokonce za bílého dne a ke všemu u organizační složky státu, která má být garantem dodržování zákonů!?

Jak je to možné? Jak prosté, milý Watsone. Drtivá většina zvěrstev se totiž schová za pojem „právní názor“. Služební funkcionář u policie má právo na svůj názor (díky za tu svobodu). V praxi je systém doveden k brutální strojové dokonalosti. Řadový služebník s malinkými hvězdičkami na výložkách brázdí ulice našich měst a chrání občany (a pomáhá). V okamžiku, kdy se rozhodne domáhat svých práv (chci neprůstřelnou vestu) se stává terčem zvýšené pozornosti a kontrolní činnosti služebního funkcionáře. Ten jej po zásluze při první příležitosti potrestá. Kázeňsky. Například snížením základního tarifu o 10% po dobu dvou měsíců. Lidově řečeno spoření. Malé procento služebníků se rozhodne bránit soudní cestou a po tříletém klání uspěje. A? Nic. Funkcionář se k ničemu nemá, peníze mu nevrátí. A policista se musí znovu domáhat nápravy právní cestou. Nemožné? V okolním světě snad. Ne v ČR. Po několika letech se apoštolové v čele krajů vymění a show začíná znovu.

Resumé. Za necelé čtyři roky jsme viděli spoustu defilé, přehlídek, parády a slyšeli mnoho slibů. Viděli jsme nabourané sportovní BMW v policejních barvách. Ve stínu této naškrobené bídy kvetl nepotismus, jánabráchismus, klientelismus a další –ismy. Geometrickou řadou vzrostl počet generálů. Evropské peníze udržely policii ještě na hladině. Díky mistrům statistiky je veřejnost konejšena a kriminalita klesá. Policejní odbory hrdě vzaly téměř za své 2×10% navýšení stupnice tarifů v roce 2017, ačkoliv se jednalo z drtivé části o politické rozhodnutí. V tichosti prošla novela zákona č. 361/2003 Sb., která některé věci pro příslušníky bezpečnostních sborů spíš zhoršila. Vše korunoval nespokojený generál Tomášek ve výslužbě nedávným prohlášením, že na policejním prezidiu je to horší jako za komunistů. Lidé s minulostí jakkoliv spojenou s STB byli a jsou v nejvyšších funkcích v policii i v odborech. Příslušníci zásahových jednotek vrátili reklamované neprůstřelné vesty. Několik let se řeší bez výsledku kauza „boty blažkovky“. Po podzimních volbách nastalo ticho a realizovaly se taktické přesuny. Ředitel Správy logistického zabezpečení PP ČR je potichu „nelogisticky“ vrácen do služebního poměru do plukovnické hodnosti, ze které jej lze snadněji „logisticky“ přesunout v nouzi nejvyšší do jiného kraje. V zákulisí se šeptá o přípravě hra na škatulata. Zato mezi pražskými policisty se šíří více než rok nekontrolovatelně černý kašel, aniž by odpovědné orgány konaly. Situaci dokreslují personální podstavy a téměř prázdné výstrojní sklady. Nerovné zacházení a šikana nejsou u policie neznámé pojmy, ale staly se součástí „manažerského způsobu řízení“, který dnes téměř do puntíku naplňuje znaky plutokracie. GIBS stojící v podstatě mimo zákon a drží na uzdě řadové příslušníky, zatímco obvinění plukovníci v klidu slouží, pobírají platy i odměny a užívají všech dalších benefitů. Ten GIBS, který neváhal v minulosti obvinit i policejního prezidenta, aby „kvalitní práce“ nakonec skončila omluvou Ministerstva vnitra bývalému policejnímu prezidentovi Petru Lessymu „Přijměte prosím omluvu za nemajetkovou újmu, která Vám nezákonným trestním stíháním vznikla a za těžko odčinitelné následky, ke kterým v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo ve Vašem osobním, profesním a společenském životě.,“
To byla krátká vsuvka a zpět do reality. Rozpočet běžných výdajů policie na příští rok je skládaný jako puzzle a jeho finanční zajištění a krytí nejisté.

Tolik velmi stručně k přípravám letošní vánoční besídky. Bylo to obrovské penzum usilovné práce. Jak bude besídka probíhat? Podle státního zástupce Pavla Prýgla se dnes bývalý policista Jiří Komárek svým ostrým výrokem dopustil „neoprávněného zveřejnění informací z trestního řízení a byl srozuměn i s tím, že takovýto výrok je způsobilý ohrozit osobní a profesní čest policejního prezidenta Tuhého.“ Ta ale vzala těžce za své po rozhovoru generála Tomáška ve výslužbě pro významné internetové médium ECHO24 a pak zřejmě definitivně po shlédnutí tohoto pořadu:

https://www.barrandov.tv/video/114244-kauzy-jaromira-soukupa-6-12-2017#.WiqyDG4gooo.facebook

Profesní čest, dobrá pověst bezpečnostního sboru a další pojmy jsou věci nestálé povahy. Jsou rozdílně vnímány kraj od kraje. Naprostá většina příslušníků bezpečnostních sborů se snaží svou každodenní prací zvyšovat hodnotu „značky“, která jako na burze klesá a roste. Ze Strojnické ulice je však kontraproduktivně šířen odér již zmíněné plutokracie, (podle generála ve výslužbě tam lze nalézt i rezidua komunismu), neschopnosti, nepotismu a německých SIM karet.

Gilbert Keith Chesterton napsal, že „Lidé se celkem neliší v tom, co považují za zlo; velmi se však liší v tom, co považují za odpustitelné.“ Je společenským fenoménem, že tolerance odpustitelného se zvyšuje. A zvyšuje se rezistence, ale zejména resilience vládnoucích špiček. Cílem odborových organizací je prosazování pracovních, hospodářských, politických, sociálních a jiných zájmů zaměstnanců. Prosazování politických zájmů by mělo přijít na řadu až v nejtěžších krizových chvílích. Pokud žijeme v právním státě, věříme ve funkčnost kontrolních a očistných mechanismů. Jestliže se tyto začnou zadrhávat, je nakročeno k velkému problému. Vyzvání policejního prezidenta k odstoupení by mohlo být vnímáno jako účelové a nepodložené gesto. Slabě, ale stále věříme ve funkčnost kontrolních a očistných mechanismů právního státu.

Německé SIM karty v daném případě představují pomyslnou třešničku na dortu, který je jako z dílny pejska a kočičky. O výsledcích každé práce a o její kvalitě rozhoduje každodenní poctivý přístup a nasazení. Nikoliv soud. Jen na základě výsledků práce lze hovořit o profesní cti. Odborová aliance IZS proto vyjadřuje podporu panu Jiřímu Komárkovi a děkuje médiím za pozvání na vánoční policejní besídku.