Reklama

Spravedlnost vzešlá z bahna versus Ctihodný občan

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Po čase svátečním přinášíme pár řádků k zamyšlení se nad slovem „spravedlnost“. Samotný výklad slova znamená jeden ze základních pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, regulativní ideu pro uspořádání společnosti a zejména pro právo. Podle Aristotela je to nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému a „nazývá se také dobro pro druhé.“:

Dne 21. 12. 2017 probíhalo od 09:00 hodin u Okresního soudu Praha-Západ hlavní líčení v jednací síni č. 1. Šlo o mediálně sledovanou „kauzu“, ve které soud rozhodoval o žalobě, kterou podal policejní prezident Tomáš Tuhý na bývalého vedoucího ostravské expozitury tehdejšího ÚOOZ, pana Jiřího Komárka, a kterého vinil z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby za výrok, že „…policejní prezident je, řekněme, osobou podezřelou z brutálního úniku informací…“, pronesený v rozhovoru pro Českou televizi v červnu roku 2016. Pro připomenutí je zde odkaz část záznamu:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2339650-obvinenim-tuheho-z-uniku-informaci-mi-slo-o-verejny-zajem-zopakoval-u-soudu-komarek

Vstup do soudní síně lemovaly objektivy kamer a fotoaparátů, světla, blesky, mikrofony. Mikrofony zaznamenávaly také průběh celého hlavního líčení. Soudkyně Jitka Drábková prokázala velkou míru nadhledu a tolerance, snad přímo úměrnou předvánoční atmosféře. To však byly patrně jediné světlé okamžiky celého dne. Lesk se zcela vytratil při dlouhé výpovědi Jiřího Komárka. Soudkyně zvolila poměrně tolerantní přístup a snad poprvé tak mohla přítomná veřejnost slyšet pozadí „organizační změny“ (jak nazval sloučení útvarů ÚOOZ a ÚOKFK bývalý ministr vnitra Milan Chovanec), které předestřel Jiří Komárek. Vzápětí se soudní síň začala plnit bahnem. S každou další větou bahna přibývalo a přítomní přihlížející chvílemi nevěřícně kroutili hlavou, občas někdo hlasitě povzdechl či jiným způsobem dal najevo překvapení a znechucení.

Veřejnost se tak dozvěděla o propojení politiky, policie, GIBS a dalších subjektů. Hovořilo se o seznamu policistů s jejich osobnostními profily – předpoklady pro výkon vysoké funkce, kde na prvním místě je loajalita a mezi řádky zůstala skryta láska k penězům. Obsazování vysokých funkcí u policie i GIBS na základě přání a požadavků vyslovených do telefonu (patrně inspirace slavným „utrženým sluchátkem“). Zmínka o kopiích listů ze spisu GIBS nalezených u vlivné fyzické osoby, která s tímto orgánem neměla nic společného. Vše pokračovalo jako podle filmového scénáře a napětí se stupňovalo. Zmínka o zajištěném manuálu-návodu, jak kompromitovat „nepohodlné“ policisty (pro vysvětlení – jedná se poslední zbytky čestných srdcařů) a jak je likvidovat profesně i lidsky prostřednictvím GIBS. Vyvrcholením bylo předestření, jak odsouzený člověk prahne po pomstě a chce kompromitovat policisty, kteří jej „dostali za katr“ za jeden z nejzávažnějších trestných činů. I zde důležitou roli sehrál GIBS. Rozpočet na tuto „akci“ byl úctyhodný. Hovorové označení osoby policejního prezidenta, které zaznělo z úst politiků, zde citovat nechci a nebudu. Po skončení výpovědi Jiřího Komárka by se soudní síň dala přirovnat k Pompejím. Pokud by vše zůstalo v soudní síni pod vrstvou bahna či popela, možná by to bylo lepší.

Leč spravedlnost se nenechala pohřbít a po výslechu ostatních svědků a přestávce přišly na řadu závěrečné řeči. Jako první překvapil státní zástupce, který veřejně prohlásil, že v případě „reorganizace policie“ šlo o politické rozhodnutí, politický akt. A po přestávce při odůvodnění rozsudku to samé konstatovala soudkyně, která vyslovila v případě Jiřího Komárka ortel „vinen“. Pasáže vyzdvihující osobu Jiřího Komárka jako poctivého profesionála vysokých morálních kvalit jakoby měly zmírnit hořkost, která zůstala. Vnucovala se pasáž z filmu Ctihodný občan a věta právníka – „nezáleží na tom, co víte, ale co můžete dokázat“.

              

Dokázat lze jediné. Dokázat lze, že někdo veřejnosti lhal. A protože u soudu se lhát nemá, pak zůstává černý Petr v ruce nejspíš bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi, který dne 15.6.2016 na tiskové konferenci poté, co podepsal „organizační změnu“ (sloučení ÚOOZ a ÚOKFK) prohlásil, že „…chceme policii sebevědomou, ale také nezávislou. Pro nás nezávislost policie je hodnota. Policie se nestane nikdy divizí Agrofertu. Nestane.“ Stačí se podívat na záznam (viz odkaz) v čase od 34:15.

https://www.youtube.com/watch?v=4NgmBsJQdwg

Policie se zatím nestala divizí Agrofertu. Policie se však zřejmě nestala ani nezávislou, nýbrž mocenským nástrojem v rukou politiků a ti ji bez skrupulí neváhali zneužívat. Viníky je třeba hledat v řadách TOP managementu Policie ČR. Ti totiž přistoupili buď ze slabosti nebo pod nátlakem na tyto politické hrátky a nechali policii zatáhnout do zákulisních her. Je to velice slušně řečeno nechutné a odporné plivnutí do tváře většině poctivých příslušníků, kteří svou každodenní prací budují „dobré jméno značky“ a zejména pak důvěru veřejnosti v bezpečnostní složky. Důvěra občanů v policii je přes pokrytectví, diletantismus a aroganci části vedení, stále vysoká. Nynější míra důvěry občanů v policii dává pořád poslední zbytky naděje, že není pomyslných 5 minut po dvanácté, ale je stále čas na změnu či obrat k lepšímu.

 1,897 zobrazení celkem,  1 zobrazení dnes

Sdílet příspěvek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Mohlo by vás zajímat

BLOGY OBČANSKÝ PARLAMENT

Kaplička….

Věřím, že se mnou budou mnozí z vás souhlasit, že

 5,855 zobrazení celkem,  2,043 zobrazení dnes

Číst více »
BLOGY OBČANSKÝ PARLAMENT

Kaplička….

Věřím, že se mnou budou mnozí z vás souhlasit, že

 5,856 zobrazení celkem,  2,044 zobrazení dnes

Číst více »