Pověst o hradu Lipnice

Reklama

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Gabriela Suchánková

publikováno dne 6 června, 2017

Za knížete Mnaty, vnuka knížete Přemysla, pokoušeli se Moravané obsadit území v Čechách. Zpráva o českém stříbru a zlatu došla i k nim a zatoužili po něm. Přešli husté lesy, srázy a rokle a kopce, které oddělovaly Moravu od Čech, a drželi se při toku bystré řeky. Jednoho
dne došli k hoře a na té hoře rostl lipový háj. Vystoupili na horu a mezi větvemi stromů se jim ukázal výhled na pole a dědiny v dálce.
Moravanům se to místo zalíbilo. Dali se do práce a vybudovali na lipové hoře hrad a podle stromoví mu dali jméno Lipnice. Z brány svého
hradu vyjížděli pak do krajiny, plenili usedlosti a zajímali lid usedlý ve vsích. O škodách a válečné svévoli Moravanů se dověděl kníže Mnata a rozkázal, aby se připravilo ozbrojené tažení. Se zbraní v ruce táhly Mnatovy houfy proti hradu Lipnici.

Moravští zvědové spatřili české vojsko včas. Tryskem se rozjeli na Lipnici se zprávou. A zatímco Mnatovo vojsko pochodovalo, odpočívalo a pochodovalo, kolem hradu Lipnice panoval nebývalý ruch. Moravané poráželi stromy a stavěli z kmenů záseky a překážky.
Mnatovo vojsko přitáhlo a nemohlo za denního světla překážky zdolat. Lučištníci z hradu střehli všechny přístupy. Stačilo vystrčit z úkrytu čapku na holi a už v ní trčel šíp.
Teprve když se noc snesla na hrad i les, mohli Mnatovi lidé opustit skrýše a hledat cestu k hradbám. K půlnoci zastřel mrak oblohu a uhasil všechny hvězdy. Čechové spolehli na milost tmy a přikradli se těsně k hradbám Lipnice. Netušili, že zatímco se kradli k hradu, hrstka Moravanů tajně hrad opustila. Hrstka bojovníků z Lipnice zamýšlela porazit Mnatovy houfy válečnou lstí.

Sotva Mnatův lid s křikem a střelbou zaútočil na hradby, zapálili jim Lipničtí za zády záseky a překážky. Zároveň se otevřela brána hradu
a vytrhla z ní posádka. Mnatovi lidé byli tísněni zpředu bojovníky, zezadu ohněm a ze strany těmi, kdo záseky pod- pálili a nyní lomozili a po vykovali, jako by přibyla posila. Hradní posádka viděla proti ohni dobře svůj cíl, ale Češi, oslepeni ohněm, nepoznávali potmě, ani kde je kupředu a kde je zpátky.

Tak byli poraženi a necelá polovina těch, kdo se vydali na výpravu proti Lipnici, dorazila po několika dnech k Vyšehradu znavená a posetá ranami.

A zase přicházeli rolníci z lipnické končiny ke knížeti Mnatovi a stěžovali si, že se jim děje příkoří. Ozbrojenci z Lipnice znepokojovali širý kraj, brali zásoby, odváděli dobytčata, zajímali lidi a čekali na vhodnou příležitost, aby se pustili hlouběji do země, tam, kde v půdě jako
pod kožichem podřimuje zlato a stříbro.

I rozkázal Mnata podruhé, aby jeho lid připravoval boj proti hradu Lipnici. „Na válečnou lest odpovězte válečnou lstí,“ radil svým bojovníkům. Velení svěřil zkušeným mužům, kteří věděli, že břitkost ducha činí ostřejším i tupý meč.
Znovu přitáhlo české vojsko k Lipnici, bohatší o zkušenost z porážky. Na své pouti se vyhýbalo cestám a postupovalo tajně lesem. Jednoho rána spatří Lipničtí pod hradem zbrojné houfy, které se chystají k útoku. Kdekdo na Lipnici se chopí zbraně, otevřou bránu a zástup Lipnických se vyhrne a vrhnou se na nepřítele. Mnatův lid se k nim obrací zády a prchá. S jásotem se žene hradní posádka za
prchajícími.

Ale běda. Když se chtějí obrátit nazpět k hradu, stojí mezi nimi a hradem české vojsko, které vystoupilo z lesních houštin. Prchající houfy posádku jen vylákaly. Rozpoutá se krátký boj a hrad padne do rukou Mnatových lidí. Rozeberou zásoby a co je k potřebě, naloží na koně a vozy. Hrad zničí ohněm.
Tentokrát ubíhá cesta zpátky k Vyšehradu rychleji, vítězství propůjčuje českým bojovníkům křídla. A sláva, která je čeká před tváří knížete, je pohání. Vypráví se, že lipnická posádka toužila po vzácných kovech a netušila, že šlape na hradě po zemi prostoupené stříbrem. Stříbro v lipnické hoře objevili později horníci, potulující se po Čechách a hledající bohatá ložiska.

Hrad Lipnice dnes

Tento hrad se nachází v Lipnici nad Sázavou. Byl založen kolem roku 1310 pány z Lichtenburka a přestavěn na počátku 16. století. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Hrad byl postaven na vyvýšenině, ze které se otvírá daleký výhled až k vrcholům Železných hor a Žďárských vrchů. Pod hradem se rozkládá se rozkládá dříve středověké městečko, dnešní Lipnice nad Sázavou, které je spjaté se jménem spisovatele Jaroslava Haška.

Hrad i město byly založeny mocným rodem pánů z Lichtenburka a později patřila Lipnice šlechtickým rodům i českým králům. V roce 1417 byli v lipnické hradní kapli vysvěceni první husitští kněží. Za téměř dvousetleté vlády husitských rytířů Trčků z Lípy, byl hrad přestavěn na pozdně gotickou hradní residenci.

Od 18. století hrad pomalu chátral a v roce 1869 celý vyhořel. Ve 20. století byl částečně opraven a zrekonstruován. Postupné opravy probíhají dodnes.

Prohlídka hradu návštěvníkům nabízí zejména monumentální hradní architekturu a krásnou vyhlídku do dalekého kraje.