Syn Radošův si vzal za ženu dceru Kazinu, a tak odešel k ní na hrad Bílinu. Tu se rozhodl, že postaví své ženě Bíle na příhodném místě nový pevný hrad a nazve jej po ní. Když našli příhodné místo, nahoře postavili hrad a pod ním rozlehlý dvůr, kterému dali jméno Třebenice. Když chtěl ale pojmenovat hrad po své paní, Bíle, říká se, že odmítla. Přemluvila svého muže, aby nazval hrad podle sebe Košálov. Po letech se název hradu proměnil na Košťálov.
Stejně, jako předtím Kazi jezdívala ráda na svém koni z Kazína na Libušín a na hrad nad Vltavou, jezdívala pak Bíla ráda z hradu Bíliny na Košálov. Znala krajinu dobře, ale nebezpečí číhalo tehdy i na známých místech. Cesta vedla Českým středohořím, kde v lesních houštinách byla doupata divoké zvěře. Mnohokrát Bíla projela koňmo známou cestou a nepotkala žádnou šelmu. To ji ukolébalo ke klidu. Odmítala ozbrojence a sama, jen s pěti nejmilejšími družkami, vyjížděla z Bíliny na Košálov.
Jednou na podzim, kdy ze svahů Středohoří stékaly barevné proudy listí, vyjela Bíla za manželem, který se staral na Košálově o rozlehlé hospodářství. Cesta pěkně ubíhala a Bíla a její družky se radovaly z výhledů do slunečné krajiny. Každou chvíli jim nabízela jinou tvář. Potom cesta klesala a vjely do lesa, kterým vedla úzká stezka.
Na stezce koně pod jezdkyněmi zneklidněli, zastavovali se, a kdyby jim povolily, byli by se vzepjali a obrátili nazpět. Ještě několik zdráhavých kroků a z lískového ořeší se vyvalil na cestu medvěd. Teď obracely polekané jezdkyně koně a chtěly se vrátit. Sotva se jim podařilo na úzké stezce otočit koně, zastoupil jim cestu jiný, ještě mohutnější medvěd. Bíla a její dívky byly zaskočeny z obou stran. Koně se vzpínali děsem a medvědi se chystali k útoku.
Tu vzkřikla Bíla na družky, aby jim dodala odvahy. Byla dcerou statečného Bivoje a v žilách jí kolovala jeho hrdinská krev. Pozvedla kopí, rozmáchla se a zasadila nejbližšímu medvědu ránu. Její odvážnost přeskočila jak jiskra na její družky. Zahořely odvahou, sevřely svá kopí a bodaly do útočících šelem. Ubodaly medvědy k smrti.
Zatím se Košál nemohl na svém hradě dočkat příchodu ženy a jejího průvodu. Vydal se jim naproti s houfem ozbrojenců. Setkali se s Bílou a dívkami na okraji lesa. Jejich koně ještě vzrušeně ržáli a zkrvavená kopí prozrazovala, že došlo k zápasu.
Když se Košál dověděl, jak jeho žena a pět dívek zvítězilo nad dvěma rozběsněnými medvědy, užasl a poslal ozbrojence, aby ubité medvědy přinesli. Když je přinesli, užasl podruhé. Byli to medvědi neobvykle velcí. I poručil stáhnout z nich kůži a přibít ji na vrata hradu Košálova. Ačkoliv vrata byla veliká, medvědí kůže je málem pokryla.
Dlouho se o Bílině hrdinském skutku vyprávělo po celém kraji a její jméno se ozývalo večer při ohních. Na paměť té události dala Bíla v místech zápasu s medvědy poplenit les a postavit prostorný dvorec. Dala mu jméno Nedvědíč.
Košťálov/ Košálov dnes
Košťálov je zřícenina hradu ze 14. století. Nachází se asi 2km severně od města Třebenice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1372, podle podoby hradu je však možné, že hrad vznikl v první polovině 14. století.
Soudobý kronikář Beneš Krabice z Veitmile vypráví historku o tom, jak do hradu udeřil blesk a purkrabímu Aleši mladšímu ze Slavětína a jeho manželce upálil špičky střevíců.
Další zpráva o hradu pochází až z období husitských válek. V roce 1422 mělo tábořit pod hradem husitské vojsko.
Obtížně přístupný hrad postupem času přestal odpovídat šlechtickým nárokům na bydlení. Neudržovaný hrad chátral a v roce 1622 se již uvádí jako pustý.
Romantická poloha hradu přilákala k návštěvě Karla Hynka Máchu. Košťálov si asi v roce 1833 do skicáku nakreslil tužkou hned dvakrát: jednou zároveň s Třebenicemi a s hradem Skalkou, podruhé samostatně.
Košťálov několikrát zobrazil na počátku 50. let také Emil Filla a to v cyklu obrazů Českého středohoří.
Jak se dostat k hradu?
Přístup k hradu je možný z několika míst.
- Z vesnice Boreč po žluté turistické značce, která je dlouhá 2,5km.
- Z Třebenic po zelené turistické značce na rozcestí Košťál, odtud na hrad. Trasa je dlouhá 2,5km.
- Z vesnice Sutom po asfaltové cestě vycházející z obce pod kostelem. Na louce napojení na žlutou turistickou značku, která vede na hrad. Trasa je dlouhá 2km.
Ve všech případech je posledních cca 500 metrů cesty od rozcestí lesní pěšina dost strmá.
Za Mladé vlastence,
-Gabriela S.
Zdroje: Pověst: Kniha Čtení o hradech, zámcích a městech – O statečnosti a lásce,
Autor: Eduard Petiška
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1%C5%A5%C3%A1lov_(hrad,_okres_Litom%C4%9B%C5%99ice)
2,970 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
