Jako vystudovaná optička bych ráda připomněla v dnešní den, osobnost českého vědce, Otty Wichterleho.
Jeho vynález – Nylon 6, (po válce byl tento materiál nazván Silon) dodnes využívají miliony žen (mám na mysli silonové punčochy).
Jeho přelomovým objevem však byl vynález HEMA gelu, ze který umožnil výrobu měkkých kontaktních čoček.
Otto Wichterle spolu s jeho asistentem Drahoslavem Límem, stojí jak za vynálezem materiálu, tak technologie na jejich výrobu.
Bohužel sláva mu za to je málokdy připisována, stejně jako z podílů z prodeje neměl téměř nic. Tehdejší komunistický režim prodal jeho patenty do Ameriky.
Otto Wichterle se narodil v Prostějově v roce 1913. Stal se doktorem technických věd, a než se v roce 1939 zavřely vysoké školy, studoval biochemii.
Poté pracoval ve výzkumných chemických dílnách firmy Baťa, kde také vynalezl spolu s kolegy polyamidové vlákno – Nylon 6 neboli Silon.
Jednou ho napadlo, že by jako náhradu oka mohla sloužit umělá hmota.
Když byl HEMA gel vynalezen, nastal problém s jeho zpracováním. Gel se odléval do skleněných forem, ale okraje byly ostré a dráždily oko. Také byly vynaloženy příliš velké náklady na obrušování okrajů.
V roce 1961 kvůli politické situaci musel Otto pracovat doma. Uvědomil si, že čočky by mohl odlít odstředivou silou. První prototyp stroje na odlévání čoček vyrobil ze stavebnice Merkur a dynama na kolo.
V roce 1963 byla metoda výroby téměř dokonalá. O dva roky později však koupila licenci na výrobu a prodej kontaktních čoček firma National Patent Development Corporation. Jejím partnerem držitele licence se stala právě společnost Bausch + Lomb, která je dodnes nejvýznamnějším výrobcem kontaktních čoček na světě.
V roce 1971 vydaly Americké úřady povolení uvést čočky na trh, spousta firem začala technologii výroby čoček kopírovat. I když Československo mělo podle původní smlouvy nárok na pravidelné příjmy v řádech milionů dolarů ročně.
Američtí držitelé patentu se rozhodly tyto firmy žalovat. V té době se k žalobě měla připojit i ČSSR, jako držitel patentů, avšak z důvodů vleklých sporů a drahých advokátů, ČSSR od tohoto případu odstoupila. Představitelé vlády měli totiž obavy, že se peníze vynaložené do advokátů v případě prohry nevrátí. Prodali tedy ještě během soudu veškeré patenty a to bez Wichterleho vědomí. A za zlomek jejich původní hodnoty.
Majitelé patentu však spor vyhráli a vysoudili na odškodném desítky milionů dolarů, na kterých mohlo mít podíl také Československo.
Po roce 1968 byl Wichterle, jako iniciátor manifestu Dva tísíce slov, zbaven své funkce, zakázali mu cestovat, a přijali zákon, který snížil příjmy z jejich patentů o celých 99%.
Větší úcty se pan Otto Wichterle dočkal až po roce 1989, kdy se stal prezidentem Československé akademie věd.
Umírá v roce 1998 ve věku 84 let.
Za Mladé Vlastence,
Gabriela S.
2,310 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
