Pověst o hradišti Budeč

Reklama

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Gabriela Suchánková

publikováno dne 12 března, 2017

Na úrodném a líbezném praporci naší země začínají starodávné děje kmene Čechů. Zde sídlili Čechové ve svých osadách a na svých hradištích na samém srdci území, které obepínala ze všech stran lesnatá pohoří.

Mezi řekami Ohří, Labem a Vltavou, na rodném a líbezném kousku naší země, stávaly nejstarší hrady kmene Čechů. Pak byly hrady knížat, které chránily jejich moc a bezpečnost a byly pak hrady, které chránily území celého kmene.

První z hradů byl podle pověsti Krokův hrad. Stával u vsi Zbečna. Na něm žil Krok, když si ho Čechové zvolili za svého správce a soudce. A když ho zvolili, vybudovali mu pevnější a důstojnější hrad. Nový hrad dostal jméno Budeč.

Na Budči, za mohutnými valy z upěchované hlíny, žil, jak vypráví pověst, moudrý a spravedlivý Krok v dřevěných roubených stavbách, se svou ženou, třemi dcerami a čeledí. Tu vyhledávali jeho soud ti, kdo vedli spor, sem přiváděli ty, kdo rušili pokojný život kmene. Krok soudil přísně, ale nikdo od něho neodcházel poznamenán křivdou.

Nejstarší z dcer se jmenovala Kazi. Vyznala se v lékařství, ve věštbě i v kouzlech. Dovedla prý svými čarami změnit osud člověka, který mu byl určen sudičkami při zrození. Staří Čechové tak věřili v její kouzelnou moc, že o beznadějně ztracených věcech říkávali: To by nedovedla ani Kazi navrátit. Kazi odešla první z otcova domu a vystavěla si se svou čeledí vlastní hrad, Kašín nebo Kazín.

Mladší Krokova dcera se jmenovala Teta. Teta zavedla mezi lidem modloslužebné řády, určovala, jak se klanět bohům i kde se bohové ukrývají. Příroda byla pro ni plná tajemných bytostí, které lidem pomáhají, jestliže lidé ctí jejich zvyky a splňují jejich přání. A lidé uctívali podle Tetina návodu víly a duchy i pramenitou vodu a oheň. Na hoře Pohled dala Teta na skále vztyčit sochu své bohyně která se jmenovala Klimba. Často jsem přicházela, aby se bohyni klaněla. Odešla jako druhá z otcovského domu a přikázala svým lidem vystavět hrad Tetín nad řekou Mží tam, kde se jí dnes říká Berounka.

Nejmladší Libuše zůstala u otce a matky nejdéle. Když se rozhodla odejít, povolala svou družinu a přikázala postavit hrad u lesa, který se táhne ke vsi Zbečnu. Hrad dostal jméno Libušín a vypráví se, že byl nejmocnější ze všech.

Vypráví se, že než odešla od otce a matky, navštěvovala první školu v Čechách, založenou Krokem na Budči. Byla to škola i nebyla. V Budečské škole učili staří muži kmene Čechů, jak poznávat z tajemných znamení božskou vůli. Starci udržovali a předávali mladému pokolení staré zkazky, zašlé děje, a učili znát povahu bylin, která prospívá, která škodí, učili kouzlům a čarám. Jméno Budeč pak po všechny časy u Čechů označovalo místo, odkud se šíří vzdělanost.

Hradiště Budeč dnes

Zbytky hradiště Budeč se nachází 17 km severozápadně od centra dnešní Prahy. Tradicí je toto místo spojeno s památkou na knížete Václava. Nachází se zde jedenáct století stará rotunda sv. Petra a Pavla. Tento kostel je nejstarší stojící a funkční budovou v Česku.

Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Dochované opevnění sestává ze dvou hlavních obvodů
Vnitřním je oválná akropole v nejvyšším bodě terénu, která se rozléhá na ploše přes 3 ha
Valy akropole mají obvod před 700 m
Na akropoli stojí rotunda sv. Petra a Pavla, původně jen Petra, s přilehlým hřbitovem
O několik desítek metrů dál jsou vyznačeny základy kostela Narození Panny Marie

Vrch byl obýván již v pravěku

Podle archeologických nálezů je zřejmé, že vrch byl obýván již v pravěku. Nejstarší doklady osídlení pochází z období mohylové kultury, střední doby bronzové a pozdní doby bronzové a knovízské kultury. Do tohoto období také spadá výstavba prvního kamenného opevnění.

Slovanské období

První hradba ve Slovanském období byla postavena někdy v 9.st našeho letopočtu, snad za vlády knížete Bořivoje. Na přelomu 9. a 10. století zde kníže Spytihněv I. založil kostel – rotundu sv. Petra. Z 10. století také pochází zdejší pohřebiště.

Svatováclavské legendy se zmiňují o tom, žen a Budči v mládí pobýval a učil se tu žaltář kníže Václav. Tato tradice byla rozvinuta o několik století později kronikářem Václavem Hájkem.

Pohřebiště u kostela mělo křesťanský charakter. Nebyly zjištěny žádné milodary nebo protivampyrické zásahy, které byly běžné v pohanském období.

Druhá hradba byla postavena někdy v průběhu 10.století. Ve druhé polovině tohoto století byl založen druhý kostel – Narození Panny Marie. Ten byl za josefínských reforem okolo roku 1786 zrušen a po čase zbořen. Ve trávě jsou dodnes patrné jeho základy.

Budeč patřila k hlavním opěrným bodům rodu Přemyslovců. Ve 12. století však chybí o Budči další písemné zmínky, což svědčí o tom, že zdejší hradiště už v tehdejší státní správě nehrálo roli.

Hlavní pouti se konají dvakrát do rok – koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a také koncem září, takzvaná Národní svatováclavská pouť.

Interiér rotundy je přístupný v létě o víkendech. Přes Budeč vede červená turistická trasa – z Kralup nad Vltavou, údolím Zákolanského potoka a také na hrad Okoř.