Také se cítíte bez čtyřnohého přítele tak sami? Já si život bez těchto parťáků nedokážu představit a tak bych vám chtěla představit tři z nich. První se jmenuje Condor Gris Brisa, je to Československý vlčák a mám ho od čtvrtého měsíce štěněte. Říkám mu Kondor. Když mi ho přivezli, bylo to vystrašené klubíčko, které se bálo vlastního stínu. Bohužel neprošel socializací a dnes se to již nedá napravit. Hodně se to zlepšilo, ale ostražitost před cizími lidmi mu zůstala.
A proč zrovna toto plemeno? Protože mám ráda vlky a když se proháním po lese, tak pozoruji pohyb a chování vlku blízké. Když mohu běžet vedle Condora, cítím tu divokost i v sobě. Ochočit si vlka nelze, ten patří do divoké přírody a brát mu svobodu by nebylo to nejlepší. A tak jsem ráda, že je tu pro nás toto plemeno :-). Více o tomto plemeni se dozvíte zde : https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_vl%C4%8D%C3%A1k
Aby nebyl na zahradě sám, pořídila jsem mu kamarádku sibiřskou husku Niku od jedné paní,která se přistěhovala z Kazachstánu do Prahy. A jak je pro huskouny typické, v bytě se jí moc nelíbilo a paní neměla na ní moc času .
Nika se stala velkým tahounem v naší smečce. Pomáhá mi tahat saně s dětmi a trochu to naučila i Condora . Je to typický huskoun, má svou hlavu a ráda utíká. Takže jí moc nemohu pouštět na volno, protože jinak si udělá výlet na 3 hodiny po lese. Dříve vraždila slípky na potkání, dnes je chodí se mnou krmit .
Třetí členkou naší smečky je Satine. Satin není přímo moje fenka, ale mého muže. Ovšem každý den chodí s námi na procházky. Je to zřejmě kříženec chodského psa s německým ovčákem. Přítel si jí přivedl z útulku a nebýt ji, asi bychom se nepoznali . Je to takový náš spojenec .
A pár fotek pro pobavení :
1,569 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes
