Od kdy je pro úřední orgán státní správy ilegální imigrant zákazníkem nebo chceme-li podle znění zákona o ochraně spotřebitele, spotřebitelem? Nebudeme slušní, protože demence úředních osob nezná mezí a taková úřední demence si nesmí se zákony kroutit, jak se jí zamane.
- Imigrant, ilegální osoba neboli jinak, osoba ilegálně se pohybující na území České republiky není a nemůže být ve smyslu zákona považována za spotřebitele. Je navíc ilegální cizí osobou na území svrchovaného státu a osobou páchající trestný čin. Zákon o ochraně spotřebitele se tedy na takovou osobu vůbec nevztahuje a to vyplývá už z podstaty věci a smyslu zákona i příslušného paragrafu 24, §7 písmena c, který se odvolává na ustanovení § 6 zákona o ochraně spotřebitele. Spotřebitelem nemůže být osoba ilegálně pohybující se na území státu s platností tohoto zákona. Což je ale asi pro pana Mgr. Karla Havlíčka cizí pojem. Asi nedával ve škole pozor, když se učil právo, pokud se ho vůbec učil.
- Z téhož důvodu nemůže být ani porušením zákona a správním deliktem, když někdo publikuje na svém webu, že imigranty, tedy ilegály neobsluhuje. Skutková podstata správního deliktu, jak píše pan Mgr. Havlíček nejen, že naplněna není, ale takové zdůvodnění je naprostý nesmysl, kroutící jen se záměnou osoby chráněné. Nemůžu diskriminovat spotřebitele, který ve smyslu zákona a statutu spotřebitelem není ani být nesmí. Jediné, co smí je být chycen, stíhán a vyhoštěn. To panu magistrovi asi nedochází. Prostě si kroutí paragrafem a odůvodňuj skutkovou podstatu správního deliktu podle svého politického? názoru, že ilegálům máme odevzdat své a dovolit vše. Pane magistr není jen na trestní oznámení za zneužití pravomoci, ale i na přesdržku.
- Dalším důvodem proč je celé rozhodnutí ČOI nesmyslem je samotný fakt, že Česká obchodní inspekce není oprávněna kontrolovat grafiku webu nějaké firmy, včetně hesel a propagačních hesel nebo motta. Je oprávněna kontrolovat pouze přímý prodej nebo poskytnutí služby dodavatelem spotřebiteli. Pan magistr Havlíček lacině opakovaně uvádí cosi o prokázání skutkové podstaty deliktu, ačkoliv žádný delikt spáchán nebyl a už vůbec nebyl prokázán. Ani nemohl, když spáchán nebyl.
- Pro to, aby mohl být delikt spáchán, musela by být konkrétní osoba poškozená právně spotřebitelem, což není. Ona konkrétní osoba by v danou dobu musela při přímé objednávce prohlásit, že je imigrantem a muslimem a na základě tohoto prohlášení by musela být odmítnuta, což by se muselo prokázat a doložit, že to bylo na základě právě toho prohlášení. Podotýkám, pokud by osoba ilegálního imigranta vůbec mohla být osobou spotřebitele podle zákona o ochraně spotřebitele, což není. Tedy je to celé nesmysl, kdy jeden magistr, bůhví z jakého důvodu, kroutí paragrafem a snaží se uplatnit pravomoc mu svěřenou zákonem a odůvodňuje konstrukce místo faktů.
- Samotnému textu na webu prostě chybí skutková podstata deliktu, osoba poškozeného, která ani nemůže být poškozena jako spotřebitel, chybí skutek sám, chybí i konkrétní fyzická osoba pachatele deliktu a meritum, když si nikdo nic neobjednal a tudíž ani nemohl být diskriminován.
- Takže to celé smrdí jen politikou a sluníčkářstvím ve smyslu zločince Šabatové. A ano, zločince, protože porušuje Ústavu, odnárodňuje a podílí se na rozkladu státu odstraňováním demokratických principů zakotvených v Ústavě.
Proto poškozené firmě doporučuji využít povinnosti státního zástupce dozorovat trestní věci státního orgánu ve smyslu oznámení podezření na zneužití pravomoci úřední osoby odpovědným pracovníkem ČOI, který rozhodnutí vydal.
A proto panu magistrovi ocituji znění zákona a to trestního…
Díl 2Trestné činy úředních osob
§ 329 Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo
f) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
(4) Příprava je trestná.
Jindra Tichý st. |šéfredaktor|26.1.2017|free public|
6,885 zobrazení celkem, 1 zobrazení dnes